Zálesí

Nastal čas obnovy! Hrdinní obyvatelé tajemného nejstaršího lesu světa musí společně vybudovat zpět své zničené lesy, háje a sladké domovy v Zálesí!

Ponořte se do magického světa Zálesí!

Prastarým lesem, tím nejstarším hustě zarostlým a stromy pokrytým koutem světa, se prohnala děsivá pohroma v podobě nenasytné armády tvrdého lorda Vetha. Její zhoubě padly háje, doupata, osady i mnozí obyvatelé Zálesí. Nyní je tomu již několik měsíců, které obyvatelé prožili v nejistotě a strádání, ale zdá se, že armády nepřátel jsou na ústupu a je čas na obnovu. Z popela, mýtin a skrytých úkrytů povstává pětice těch nejodvážnějších Zálesňáčků, kteří se nebojí vést ostatní v cestě za znovuzrozením bezpečného útočiště a jejich spálených domovů. A právě těmito vůdci se musí stát hráči v nové, velké a magicky vtahující hře Zálesí od Mindoku!

Zálesí je velká, poměrně komplexní euro hra, která v sobě kombinuje hned několik mechanik jako správu surovin, umisťování dílků, správu několika typů zdrojů, plnění úkolů, ale i využívání jasně daných akcí. Určena je sice pro 1-5 hráčů od 14 let, ale rovnou si dovolím napsat, že v plném počtu jsem tuhle hru hrál jednou a 100% i naposled, a mnohem raději si jí zvolím ve 2 či 3. Herní doba se v závislosti na počtu hráčů a analyzování možností umí natáhnout lehce na nějakých 90-120 min. každý z hráčů představuje jednoto z těch nejhrdinštějších Zálesňáčků a v postupných tazích se snaží získat více bodů, než ostatní, ať už za budování osad, ubytovávání lesních obyvatel, plnění úkolů a odemykáním bonusů, zažehnávání nebezpečí a sbíráním trofejí. Samozřejmě ideální cesta k vítězství vede dokonalou optimalizací herních možností. A to není nic snadného!

Využijte své společníky…

Zpracování

Zálesí je hra, která klame tělem. Na první pohled se jedná o velmi roztomilou „zvířátkovou“ hru s hrdinným myšákem na víku. Opak je ale pravdou, protože tohle zdaleka není žádná rodinná záležitost a komplexitou je hra výše než třeba pro někoho na první pohled lehce podobný Divukraj. Ne, tady už u čtení pravidel rychle zjistíte, že Zálesí potěší spíš pravověrnější pečlivé budovatele než sváteční a méně zkušené hráče. Zkrátka je toho hodně a jen rozsah základních pravidel se zastavil na číslovce 17, přičemž je obsažen poměrně hutný text a hodně věcí k zapamatování/vysvětlení. O to víc ale musím vyzdvihnout po pravidlové stránce sólovou hru, která je velmi funkční, plynulá a dobře vytvořená.

Po obsahové stránce je hra velmi bohatá a zároveň na stole i dosti rozměrná. V nižších počtu to jde, ale s narůstajícím počtem hráčů potřebuje opravdu dost prostoru, a to zejména kvůli velkému hernímu plánu lesa, ale i deskám společenstev (hráčů) a nabídkám karet pocestných a úkolů okolo. A to ani nemluvím o deskách budov a trofejí s příslušnými žetony. Zkrátka pro pohodové hraní si vyhraďte dostatek místa, budete ho potřebovat. Na druhou stranu hra díky svému obsahu a ilustracím na stole opravdu krásně vypadá a jsem rád, že třeba pro hráče byly zvoleny prostorné a přehledné desky, na které vyskládáte nejen své soukromé budovy, ale také figurky vesničanů, suroviny či během hry zahrané karty. A pořád se jedná o rozměrově násobně menší hru, než třeba Speakeasy, které pravidelně končí hraním na zemi. Zároveň musím ocenit krásně barevnou a kouzelnou grafickou stránku hry, které dokonale vytváří vtahující kouzlo všech komponent, ať už jde o herní plán, žetony, budovy či naprosto dokonalé karty pocestných, základní i získané během hry. Navíc právě karty pocestných jsou perfektně zvládnuté i herně funkčně – kromě ilustrace a jména si rychle zapamatujete a naučíte systém aktivací, který se i barevně odlišuje, ale také veškerou herní ikonografii.

Co musím zmínit, je v rámci vybavení pro hráče kromě desky, destiček budov či jedinečných sad startovních karet, i sada barevných potištěných meeplů obyvatel představujících různé zástupce Zálesí a velkou stylizovanou figurku, ať už jde o modrou želvu či červeného lišáka nebo šedého ježka. Všechno by to mohlo být vytvořeno pomocí žetonů? Asi ano. Ale takto je hra krásná!

Celkově, jak se můžete mrknout na fotkách a na unboxing na youtube a instragram, je hra Zálesí oku lahodící nádhera, která hraje barvami, pohodovou lesní atmosférou, pohádkovým zpracováním a pěknou kvalitou, ke které v podstatě nemám žádných výtek.

Stavte a budujte!

Jak na to?

Když budete hru rozbalovat, doporučuji vyhradit si dost času na vyloupání žetonů a žetonků, pečlivé rozdělení a chytré sáčkování komponent. Pomůže vám to se samotným setupem, který sice není nejrychlejší, ale za nějakých 10-15 máte vše vyskládáno, včetně jednotlivých hráčů a může se hrát. Základem všeho je vyložení herního plánu, vytvoření nabídek úkolů, pocestných, budov i trofejí a ukazatele boje, ale také surovin. Případně dle počtu hráčů lehké omezení prostoru na plánu. Každý hráč si na své desce utvoří zásoby vesničanů po pěti ve čtveřici typů, dostane základní sadu karet označených písmeny A-E a také počáteční budovy a medový úl jako zdroj.

Základní principem hry jsou zejména karty pocestných, ať už ti základní v balíčcích společenstev či „pokročilí“ na kartách pocestných. Tyto karty během hry hráči postupně vykládají na své desky pro zisk jejich schopností a bonusů, které mají různé časování (při vyložení, odchodu, posunu atd.), což samozřejmě klade důraz na strategii a taktiku. Druhou stěžejní mechanikou jsou úkoly, které hráči plní. A také pohyb po plánu, boj či akce.

Cílem hry je nasbírat co nejvíc bodů během postupných tahů (nikoliv kol, protože tady se na kola nehraje), přičemž body se na konci udělají za několik kategorií, ale asi nejpodstatnější jsou úkoly, trofeje a ubytování vesničané (na postavené budovy).

Jednotlivé tahy hráčů se skládají z pětice fází. První na řadě jsou akce. Zde se musí hrát vždy rozhodnout, zda vyloží kartu na svou desku nebo posune všechny karty. Vyložení karty je snadné – na volné pole se vyloží nová karta společníka (ať už základní společenstvo či pocestní) a její případná aktivace, jakož i aktivace pole. Druhou možností je posun všech karet, a to postupně vždy každou kartu o jedno pole doleva a aktivace schopností karet při posunu nebo opuštění desky na jejím konci. V takovém případě se navíc přesune do ruky hráče pro opětovné využití. Akce na kartách přináší různé možnosti – pohyb svou figurkou hrdiny po plánu, sbírání surovin, útočení a zažehnání nebezpečí či stavbu, kdy všechny akce logicky směřují k zisku bodů, ale různými směry. Musíte získávat a spravovat suroviny pro budování a ubytování obyvatel, kteří vám odemykají speciální schopnosti, dovednosti a bonusy. Chcete postupovat po plánu a zbavovat se nebezpečí. Zkrátka tematicky musíte obnovit zničený les. Zároveň můžete během fáze akcí získávat úkoly. Po odehrání kompletní akční sekvence může hráč získat trofeje, což jsou odměny za zaplnění mýtin nebo boj. Ostatně jsou jednou z důležitých části hry, neboť po jejich vyčerpání nastává závěrečná fáze hry. Následuje kontrola společného počítadla soubojů a jeho případný reset. Zároveň se rozdělí bonusy z počítadla lístků a na konci tahu obnoví nabídky, kdy se odhodí karty nejvíce vpravo a doplní nové. Tedy za předpokladu, že si během tahu někdo nějakou kartu vzal.

Jakmile si někdo vezme poslední trofej, nastane poslední závěrečná fáze tahů, tak aby každý odehrál stejný počet herních možností, a následuje závěrečné bodování.

V případě sólové hry nastupuje virtuální hráč „sestřička“ ovládaný logicky napůl hrou, dle daného algoritmu a napůl hráčem pomocí karet. Funguje to sice pěkně a účelně, ale upřímně pro mě sólo nepřekonává zdaleka zmíněnou hru ve 2 a 3 hráčích.

Ale vypořádejte se i s hrozbou!

Dojmy

Pokud mám v deskových hrách něco hodně rád, jsou to tři kategorie – abstraktní hry, velké příběhové/RPG hry a chytrá, krásně vypadají eura, u kterých mám skutečný pocit budování a kombinování. A právě do poslední kategorie zapadá Zálesí naprosto dokonale. Je to hra disponující magicky hravou grafickou stránkou, ze které vystupují karty postav společenstva, dřevěné figurky, ale i postupně se plnící herní plán, zároveň nabízí hra originální kombinančně funkčně připravenou hratelnost, mnoho možností, variabilitu, znovuhratelnost a obrovský potenciál. A také je to hra, která nabízí velký potenciál opakovaným hraním, vtažením do mechanik. A v neposlední řadě i do překladu Michala Stárka, zejména pak ve flavorových jménech postav.

Ano, po grafické stránce si nás hra rychle získala. I když její zpracování trochu klame tělem a rozhodně se podle mě nejedná o rodinou nebo snad dětskou hru. Zálesí je po všech stránkách poměrně hutné kombinační euro, zabalené v líbivé grafice, kdy zejména ilustrace karet prostě stojí za to a hra na první pohled zaujme. Navíc je ale i přes působivou vizuální stránku hra herně přehledná a funkční ve všech ohledech.

Přiznejme si, že na počátku je toho hodně. Hra vás obklopí informacemi a možnostmi a vstup do není z nejsnadnějších. Chce to si pár tahů zažít herní mechaniky a možnosti a začít přemýšlet na časováním, optimalizací tahů a propojením herních prvků. Hra dokáže zahltit nejen do hloubky možností, ale i do šířky. Těch strategických a taktických vrstev hra pod zvířecí kožešinou skrývá opravdu dost, a když si nedáte pozor, rychle vás rozbolí hlava z místy až přehršele věci a prvků. Přitom ale časem zjistíte, že po stránce základního mechanického rámce je hra ve své podstatě jednoduchá – na tahu výběr ze dvou akcí, pár kroků správy a hraje další hráč.

Co se mi hodně líbí, to je propojení mechanické a tematické části – lesní tvorové obnovující své Zálesí a vyhánějící hrozbu, kdy se mechaniky spojují s tématem v několika částech, ať už je to postupné „nabalování“ a získávání družiny věrných (jedinečných) společníků, výstavba důležitých budov či potírání nebezpečí. Ale i plynutí času postupných posunem společníků na desce. Některé mechaniky jsou výraznější (umisťování dílků, správy několika vrstev zdrojů), některé méně (sbírání sad pro zlepšení schopností, sbírání karet a vytváření balíčku), ale ve svém propojení fungují velmi hezky.

Na co je důležité dát herně pozor, ale co je nedílnou součástí mechanického konceptu hry, je konec partie, respektive získávání trofejí. Dostat se k první je velmi pozvolné a vede k tomu v podstatě celá první polovina hry, ale dynamika hry celou partii budováním enginů zrychluje a konec může být až nečekaně rychlý.

Každý tah jsou poměrně sofistikované přemýšlecí puzzle, což může u některých hráčů vést k paralýze, zejména pak při posouvání karet a vyhodnocování více postupných efektů.

Zálesí podle mě není hra, kde si jednou dvakrát zahrajete a můžete tvrdit, že znáte její kouzlo. Naopak její hloubka a možnosti vyžadují jednoduše hlubší přístup a zkoumání herních možností, kombinací. I díky tomu mohou mít zkušenější hráči navrch před nováčky. I když zase musím ocenit, že hra má docela příjemný vyvažovací mechanismus, kdy uděluje bonusy z bodovací stupnice všem, nejen hráči, který dosáhne milníku a bonusy pak mohou i hráčům v pozadí příjemně pomoci.

Co se mi také líbí je systém úkolů, kdy hra nabízí přizpůsobení vlastní strategie, respektive vlastní výběr toho, na co se zaměříte a z čeho chcete získat body, a to různě v průběhu hry, nejen nějakým prostým rozdáním úkolů na začátku hry. Díky tomu dostává hra zajímavý spád a herní možnosti variace strategie napříč partií.

Zároveň se mi hodně líbí centrální karetní systém, který mě nutí přemýšlet na vykládáním a posouváním karet z mnoha úhlů, ať už díky schopnostem okamžitým, trvalým, při posunu, ale také v závislosti na předtištěných odměnách či kombinacích schopností na kartách. Neustále tak zvažujete, nejen to, které schopnosti a jak využít, ale i to kolikrát se vám bude schopnosti hodit či jak rychle jí využít.

Zálesí je zkrátka graficky nádherné, herně vtahující a funkční mnohavrstvé kombinační euro, které sází na pohádkovou vizuální stránku, originálně pojaté mechaniky, hlubokou hratelnost, která sice vyžaduje pečlivější a opakované hraní, ale umí odměnit více než příjemným herním zážitkem, který potěší každého milovníka komplexních, kombinačních euro her s vysokým potenciálem. Za nás jasná letní herní bomba!