Útočiště

Vytvořte jedinečný přírodní park, který ochrání zranitelná a ohrožená zvířata z celého světa a vytvořte jim dokonalé prostředí plné harmonie!

Vybudujete svůj park?

Kombinace her s přírodní tématikou, ať už faunou či flórou nebo kombinací obou, to je u nás zkrátka oblíbená deskoherní varianta. A pokud se k tomu přidá chytré, i když trochu abstraktní, skládání, jsme v naprostém pozoru. No a když k tomu připočtete českou verzi, kterou v případě Útočiště přináší Old Dawg, hoříme doslova nedočkavostí.

Útočiště není úplnou novinkou, hra vyšla už před nějakou dobou a u nás za tu dobu stihla velkou řadu partií, ale podle našeho názoru stojí za připomenutí a rozhodně by jí celá řada hráčů díky jejím chytrým mechanikám, možnosti plynulého hraní až v šesti a líbivému tématu neměla minout.

Každopádně Útočiště je přístupný tile-placement doplněný kostkami, za kterým stojí dvojice Eilif a Asmund Svenssonovi, kteří jí vytvořili pro 1-6 hráče od 10 let a s herní dobou okolo 40 min. Každý z hráčů se stává správcem jedinečné přírodní rezervace, určené k ochraně ohrožených a zranitelných druhů a snaží se vytvořit harmonické prostředí plné jedinečných druhů, ale i s atraktivním prostředím pro návštěvníky. A to vše ideálně seskládané pro maximální počet získaných bodů.

Zpracování

Na první pohled je Útočiště podle mě krásná hra. Příjemně velká krabička, povedený vizuál kombinující centrální pozorovací věž a ohrožené druhy po okolí, od luskouna, přes tučňáky až po žirafu.

Podle mě je tahle hra ale hezká i po rozbalení. Vše začíná šikovným chytrým krabičkovým insertem, do kterého rozdělíte kostky trojice barev, dřevěné válce/žetony rozhleden a hlavně více než 100 kartonových žetonů zvířat, rozdělených mezi obecnou zásobu a speciální zásobu pro každého hráče, kdy tyto rozdělení je při hře mechanicky podstatné. Krabičky jsou připraveny jak na společné komponenty, tak i vybavení každého hráče, a to včetně přehledu komponent na každé z nich.

Kromě různých dílků a kostek najdete ve hře ještě papírové oboustranné herní plány (symetrická a asymetrická varianta) a speciální nabídkové destičky. Právě herní plány pro hráče jsou pro mě asi nejslabší částí hry, protože se jedná o silnější papír a hra by si prostě zasloužila kartón. A ideálně vícevrstvý, aby postupně budovaná rezervace zůstala pevně na svém místě.

Sympatické je zařazení přílohy, kde jsou popsány všechny živočišné druhy ve hře.

Co musím říct je, že ač jsem slyšel různé názory, tak mě se hra líbí. Grafika je přehledné, příjemně barevná, vše pěkně udělané, jednotlivé druhy a dílky parádně odlišené a i na stole hra pěkně vypadá. Trochu víc jsme tápali u úkolové varianty hry, ale naštěstí najdete vše vysvětlené v přehledu.

Pečlivé skládání!

Jak na to?

Z pohledu pravidel je hra velmi jednoduchá. Na začátku si každý vezme jeden plán a dle něj krabičku s komponenty, k tomu desku zásob a vytvoří se počáteční nabídky, a to jak soukromé (z osobní zásoby dílků a kostek) a veřejné (z veřejné zásoby dílků a kostek). Důležité je samozřejmě zvolit, zda budou všichni hrát na symetrické či asymetrické straně a zda ve variantě s úkoly či bez ní.

Jak už jsem psal v úvodu, cílem se postupně vybudovat přírodní park plný ohrožených a chráněných zvířat reprezentovaných šestiúhelníkovými dílky a postupně je plnit kostkami, případně rozhlednami pro body na konci partie.

Žádné střídání tahů, žádné dlouhé prostoje, celá hra je po jednotlivých kolech a tazích hrána simultánně. Hra je hrána ve dvou kolech, rozdělených přesně na 8 a 7 tahů.

Každý tah se skládá z trojice kroků – výběru dílků a kostek, stavba a příprava na další tah. V prvním kroku si každý hráč vybere jeden komponent z osobní nabídky (kostku či dílek) a jeden z desky zásob –veřejné nabídky (kostku či dílek). Při stavbě se následně dílky a kostky přidávají do rezervací. Zatímco dílky v zásadě nemají omezení, kostky mají přeci jen pár pravidel – některé dílky mají vyznačenou hodnotu, je třeba respektovat barvu, případně respektovat umístění rozhledny. Výhodou je, že dílky speciálním žetonům pracovníků lze s hodnotami kostek pracovat.

Jakmile mají všichni umístěno, doplní se soukromá nabídka dílků a destičky zásob se posunou dokola k dalšímu hráči.

První kolo končí ve chvíli, kdy jsou desky zásob prázdné, tedy po osmi tazích, protože na počátku na každou dáte 4 dílky a 4 kostky. Na konci prvního kola získáte hodnoty dle skupin kostek spojených se vstupem do parku (předtištěná část.

Druhé kolo probíhá v zásadě stejně, ale na konci čeká na hráče variabilnější skórování za využití rozhleden, oblastí a dílků množení.

Samozřejmě berte shrnutí pravidel jako hrubou kostku, kompletně si je můžete přečíst přímo u Old Dawg, kde jsou kompletně ke stažení.

Plno ohrožených druhů!

Dojmy

Rychlá, přístupná, s povedeným tématem, příjemnými přehlednými komponenty, chytrou hratelností, na jedné straně jednoduchou mechanikou, ale s místy až mozek vařící herní stránkou. Taková je hra Útočiště.

Osobně se mi líbí zpracování hry. Přehledné a pěkně barevní komponenty, kvalitní zpracování. Jen ty desky by mohly být pevnější, ale ve výsledku je to spíš drobnost, hře to herně neubírá. Hodně se mi líbí insert v podobě krabiček, do kterých vše uložíte a příprava i úklid jsou otázkou pár minut.

Z hlediska pravidel je hra velmi přístupná. Žádné zbytečné komplikace, pár bodů k zapamatování. V zásadě možná nejkomplexnější částí pro nové hráče je dvojí bodování, které při testování nejednomu hráči zamotalo hlavu.

Jenže zároveň jak je hra z pohledu pravidel v zásadě jednoduchá a přístupná, tak v průběhu partie příjemné zvířecí skládání nabírá na obrátkách a pozdější tahy, zejména ve druhém herním kole, doslova myšlenkově bolí. Každé rozhodnutí je totiž třeba promyslet pro optimální uložení, propojení kostek a dílků a vytváření oblastí. Ono je totiž hezké mít velké oblasti plné kostek, ale bez dílků množení (se srdcem) jsou bodově k ničemu. Podobně jako třeba rozhledny. A ano, hra je tak dosti logicky v zásadě abstraktním titulem, kde sice nějaké to téma funguje, ale během partie ho řešíte zcela minimálně a ve výsledku se Útočiště řadí spíš mezi tituly jako Azul či Sagrada.

Výhodou je za mě rozhodně herní doba, protože i v plném počtu není problém hru zahrát do deklarovaných 30-40 min, a to i v případě přemýšlivějších hráčů. Samozřejmě na to má velký vliv simultánní hraní. A zároveň nelze říct, že by hra byla tzv. multi-player solitér, protože často sledujete kolující nabídky, které zároveň, protože jsou veřejné, dávají možnost plánování dalších tahů dopředu.

Hra velmi pěkně funguje v jakémkoliv počtu hráčů a nabízí velkou míru znovuhratelnsoti a variability, ať už širokou nabídkou dílků, rotují nabídkou, ale i úkolovou variantou a asymetrickým provedením desek.

Útočiště je pro mě ideálním propojením chytré skládací hry, promyšlených mechanik, přístupných pravidel, ale také příjemného barevného zpracování – zkrátka se za mě osobně jedná o povedenou hrou plnou možností, takřka nekonečné znovuhratelnosti a nutností promyslet doslova každý tah a každý výběr herních komponent. Paráda!