Střet měst

Přepíšete dějiny soupeření mezi Hamburkem a Altonou v jejich historickém duelu o moc?

Hanzovní město Hamburk, metropole na severním pobřeží Německa a největší přístav našeho souseda je doslova stařičkým historickým centrem, jehož vznik v podobě menší osady či rybářské vesnice se datuje hluboko do minulosti, konkrétně do období franků v době okolo roku 800. Díky jeho strategické poloze město vzkvétalo nejen díky rybářství, ale hlavně obchodu a loďařství. Až tak, že v 16. stol. byla nedaleko (doslova z německého „all to nah“, tedy příliš blízko) založena nejprve rybářská osada a později vzkvétající město Altona. Ta zažila stejně jako Hamburk raketový vzestup a dříve či později muselo dojít mezi oběma městy a jejich představiteli ke střetu. Respektive spíše dříve, než později, protože městská rada Hamburku protestovala proti založení Altony v podstatě okamžitě. Města spolu soupeřila o moc, vliv, bohatství pomocí soudních sporů, obchodu, vlivu, ale i mocných flotil a možností, které nabízela. A to až do roku 1937, kdy se menší Altona spojila s Hamburkem. To je ale příběh jiný, protože ve hře Střet měst od asmodee se hráči vydají do historie, kdy obě města vzkvétala a soupeřila.

Střet měst je strategická hra plná přetahování se o převahu a pečlivého výběru akcí autora Andrease Stedinga přesně pro 2 hráče od 10 let a s herní dobou okolo 30-45 min. Každý z hráčů představuje zástupce jednoho ze dvou sousedních a soupeřících měst a snaží se ve velmi napínavém a intenzivním souboji vybojovat převahu v jedné ze čtyř důležitých kategorií zaměřených na prestiž, lodní flotilu, spojenectví nebo v soudních tahanicích nebo aspoň získat nejvíce bodů.

Zpracování

Střet měst je z pohledu grafiky a zpracování dle mého názoru velmi povedená hra. Annika Heller vytvořila grafický háv, který sází na historický odkaz a lehkou nostalgii, která hře nesmírně sluší a skvěle dokresluje téma. Ostatně už jen příjemně velká čtvercová krabička s lodí plavící se mezi dvěma městy a úložný systém v podobě otevíracích krabiček na krabiček na komponenty je prostě skvělý nápad. Vše ve hře imituje dřevo, papír, zkrátka dobové materiály 16. a 17. stol.

Dominantou hry je centrální herní plán, který se během přípravy ještě o kousek zvětší díky kartám akcí, které se skládají kolem něj, a které udávají možnosti hráčů během partie. Celá hra se pak skládá z trojice typů komponent – menších karet několika typů, dřevěných tvarovaných surovina několika žetonů. Vše je příjemně kvalitní nejen hapticky, ale hlavně herně. Ve hře se snoubí zmíněný historický přesah, ale ruku v ruce s herní funkčností a přehlednou grafikou a ikonografií.

U hry se mi rozhodně líbí její velikost. Je prostě doslova tak akorát, jako např. Azul: Duel, Tokaido Duo nebo třeba Širé pláně. A přitom je krabička opravdu plná komponent skoro až po víko a vše je moc povedené a tematické.

Co musím pochválit, to jsou pravidla. Hra je středně složitá, ale nabízí hodně možností, co dělat, ale vše je velmi pěkně vysvětleno a popsáno. Tady tedy, stejně jako u celého zpracování, palec nahoru.

Jak na to?

Když si vezmu celý základní herní princip, v zásadě se jedná o přístupný titul. Cílem Střetu měst je ovládnout jednu ze čtyř herních kategorií nebo mít po uplynutí určeného počtu kol nejvíc bodů. Jenže samozřejmě cesta k vítězství je trnitá a plná možností, kterou cestou se vydat a na co se zaměřit.

Na začátku si každý zvolí stranu – tedy Hamburk či Altonu – rozloží se herní plán a rozdělí karty akcí kolem něj. Na plán se zároveň připraví nabídky lodí, soudních sporů či spojeneckých měst a bokem zásoby žetonů zdrojů, dopisů či bodů.

Hráči během hry mohou dosáhnout tzv. okamžitého vítězství, a to v případě, že jeden hráč získá o 3 karty lodí více než soupeř, hráč vyhraje 3. kartu sporu, získá všechny 4 karty spojenectví nebo dosáhne maximální prestiže. Jenže ve všech zmíněných kategoriích hráči pevně soupeří a přetahují se mezi sebou, a tak je zde ještě možnost ukončit hru bodováním na konci 7. kola.

Během hry se hráči střídají v tazích, během kterých vždy aktivní hráč posune lahvičku inkoustu (žeton – ukazatel) na libovolný počet políček s akčními kartami kolem plánu, přičemž ta bližší jsou dostupná zdarma, vzdálenější za poplatek. Lze tak tedy vybrat doslova cokoliv, ale musíte pohyb kompenzovat poplatkem. Následně má hráč tři možnosti – provést akci karty u políčka, provést akci zvláštní na kartě z ruky nebo zaplatit speciální poplatek a zahrát obě zmíněné možnosti. Možných akcí je celá řada, ale všechny (logicky) směřují k souboji ve čtyřech zmíněných kategoriích, na které se mohou hráči zaměřit. Během hry hráči vyrábějí suroviny či je získávají darem, staví a využívají továrny, získávají prestiž, rozšiřují své flotily, navazují spojenectví a obchodní vztahy, ale také bojují ve složitých soudních sporech. A i když to vypadá, že více než 10 možných akcí je poměrně zahlcujících, musím říct, že po prvotním rozkoukání je hra velmi intuitivní a příjemně plynulá od začátku do konce. A také nesmírně napínavá. A v zásadě tohle je celý herní princip – posunete žeton, vyberete a vyhodnotíte akci či akce a hraje soupeř. Ale herní dynamika a napětí? Naprosto skvělé!

Dojmy

Asmodee nás za poslední rok či dva doslova zásobuje naprosto skvělými hrami pro dva hráče, ať už se jedná o naprosto dokonalý Sky Team, zmíněné Tokaido Duo nebo třeba o něco větší Bitva o Hoth nebo Souboj hraček. I přes všechna tahle „velká“ jména je však mým osobním dvojkovkovým favoritem právě Střet měst. Je to dokonalou kombinací mého oblíbeného strategického eura, šikovně navrženého designu, neustálé interakce, krásného zpracování, ale i obrovské variability a hratelnosti.

Ano, zpracování hry už jsem opakovaně zmiňoval, ale musím ještě jednou – tady se prostě povedlo vše. Krásná dobová grafika, šikovné zpracování, přehledné a kvalitní komponenty.

Co se mi hodně líbí, to je propojení mechanické a herní části, mimochodem výborně designově zvládnuté, s tématem soupeření dvou měst ve vybraných kategoriích, které zde naprosto jasně dávají smysl a vtahují hráče do historického soupeření.

Velmi mile mě překvapilo, jak snadné je do hry naskočit, a to i přesto, kolik nabízí možností. Ve hře je skoro 15 různých akcí, ale vše je šikovně intuitivní a jasné. Zároveň hra na tomto půdorysu nabízí celou řadu možností a strategií. Ani jedna z kategorií se nám během hraní nezdála silnější či slabší a k vítězství zde vede opravdu celá řada měst, kdy se však soupeři mezi sebou neustále vyvažují, handrkují, přetahují a doplňují. I když zde nejsou nějaké „souboje“, tak vzájemné interakce je zde na mnoha úrovních až až.

Hra je o pečlivém plánování, vyvažování a správě všech možností, od zdrojů, přes akce až po jemné detaily vyvážených soudních sporů. V žádné kategorii prostě nechcete zůstat pozadu, protože zůstat pozadu znamená prohrát.

Líbí se mi, že hra je sice pevně ukotvené euro, ale nabízí prostor pro blufování, přetahování a odvádění pozornosti.

Herní čas je dokonale vyvážený a deklarovaných 30-40 minut uteče než byste řekli „Hamburk“. Je to i tím, že tahy jsou poměrně svižné a zároveň se hráči doslova neustále sledují, každý krok, každý tah, každé posunutí žetonů.

Střet měst nabízí elegantní hloubku, ale přitom přístupná pravidla. Dokonalou strategickou preciznost, ale zároveň herní eleganci. Zkrátka příjemnou herní dokonalost, která každou herní partií doslova rozkvétá.

Dokážu si lehce představit, že jakmile jeden hráč hru zná a druhý nikoliv, bude minimálně z počátku odsouzen k prohře. Ale učící křivka hry je rychlá a během pár tahů jsou si všichni rovni. Navíc ve hře v podstatě absentuje náhoda a oba hráči mají doslova stejné možnosti, které mohou a musí využít.

Střet měst je ukázkou precizní, designově skvělé zvládnuté hry, a to po stránce grafiky i hratelnosti. Ve svém příjemné minimalismu nabízí dokonale hlubokou strategii plnou vzájemného přetahování, soupeření, dynamiky, která každého vtáhne do historicky uvěřitelného soupeření, které potěší nejen milovníky historie, ale hlavně milovníky skvěle navržených a vyprodukovaných her. Top 10 dvojkovka roku? Rozhodně!