Metal Gear Solid: Desková hra

Světu hrozí jaderná katastrofa, kterou vyhrožuje rebelující teroristická skupina FOXHOUND. A je jen na vás hrozbu zastavit!

Série Metal Gear patří nesporně mezi absolutní legendy digitálního herního světa. Hideo Kodžima a společnost Konami započali svou cestu již v roce 1987, i když nejslavnější éra se datuje od roku 1998, kdy vyšel v pořadí třetí díl určený primárně na konzoli PlayStation. Ve své době se jednalo v podstatě o zjevení – hutná stealth taktická akce plná cut scén, složitého a komplexního příběhu, vtahující atmosférické hudby a s hodnocením 94 bodů ze 100 dosud jeden z nejlépe hodnocených titulů, na který navázala celá řada dalších her rozvíjejících nejen stěžejní herní prvky, ale i příběh. A také globální ikona, protože kdo z hráčů nikdy neslyšel název Metal Gear nebo jméno Solid Snake, jenž nese hlavní protagonista? A právě na motivy téhle série, respektive hlavně incidentu na základně Shadow Moses na Aljašce v původní hře, vznikla díky vydavatelství CMON a v české verzi asmodee hutná, velká kooperativní hra plná akce, napětí, plížení, orosených čel a nelítostného rozhodování a soubojů.

Metal Gear Solid: Desková hra, jak zní celý název, je příběhovou, kooperativní a taktickou hrou „na hrdiny“ v kulisách tajné základny a operativců nasazených vládou proti teroristické organizaci pro 1-4 hráče od 14 let a s herní dobou okolo 60-90 min na jednu část. I když se může na počátku zdát všechno minimálně z příběhového hlediska jednoduché a přímočaré, tak se rozhodně nikdo nesmí nechat zmást a hra hráče pohlcuje v rolích jednotlivých postav do atmosférického příběhu, během kterého plní jednotlivé mise, infiltrují a prostupují základnou a okolím, plní úkoly, snaží se vypořádat s nepřáteli a přežít. Kromě spolupráce hra klade důraz na silná (opravdu) a náročná (také opravdu) rozhodnutí, která mají dopad na všechny hráče a i sebemenší chyba se zde trestá. Inu hrát si s teroristy není jen tak.

Zpracování

Vydavatelství CMON je známé díky svým velkým, obsáhlým, herně hutným a zábavným hrám plným obsahu a hlavně figurek. I když se teď nachází v nemalých problémech, nedá se mu upřít, že hry stále produkuje minimálně po stránce zpracování opravdu povedené a Metal Gear Solid je toho jasným důkazem, a to už od prvního pohledu na velkou, těžkou krabici naprosto skvěle uvádějící atmosféru předlohy.

Kvalitní zpracování se díky vysoké produkci CMON prostě nezapře, a tak je hra ve své krabici až po okraj napěchovaná obsahem a materiálem. Při vybalování si tak vyhraďte pár desítek minut, protože vás čekají desítky a stovky různých žetonů a žetonků, rozsáhlé mapové díly a dílky, desky postav hráčů a bossů, ale i desítky karet. Prostě při vybavení dokáže hra rychle zahltit, i když na druhou stranu je to samozřejmě dobře, protože za svou investici nikdo nečeká nic malého.

Musím říct, že se mi líbí tematické zpracování hry, které se plně inspiruje svou předlohou, ale zároveň tvůrci slepě nepřevzali letitý grafický háv a vytvořili tematickou špionážně akční pecku. Mapa po rozložení působí jako skutečná základna, na každé kartě na první pohled jasně vidíte, co přináší. A díky šikovně zvolené barevné paletě se (aspoň nám) v celé hře od začátku do konce dost dobře orientovalo.

Co mě na úvod překvapilo, to byla hned čtveřice sešitů. Tolik pravidel? Upřímně jsem se trochu zhrozil z dlouhého studování. Ale opak je pravdou. Ona samotná základní pravidla mají docela dobře napsaných a strukturovaných 20 stran plných příkladů a vysvětlení. Sice naskočení do hry není otázkou pár minut, ale všemu pomáhá postupný úvod s nabalujícím se obsahem. Další knihy slouží pro jednotlivě hratelné VR mise se specifickými pravidly a hratelností, pro hlavní kampaň Shadow Moses s řadou misí a speciální Kodek, který postupně do hry vnáší další obsah takovým příjemně „špionážním“ systémem a postupným odhalováním. Nebudu tvrdit, že je hra snadná nebo nějak extrémně přístupná, ale pokud máte zkušenost s většími ameritrashovými hrami od asmodee, neměli byste mít s hraním větší problémy.

A že jsem na něco zapomněl? Ano! Na to nejzásadnější, co dělá hry od CMON hrami od CMON – FIGURKY! Metal Gear Solid obsahuje celou řadu detailních a opravdu krásně a tematicky zpracovaných miniatur, ať už (anit) hrdinů pro hráče, tak hlavních bossů a hlídek, které v útrobách chodeb základy nesmiřitelně pátrají po infiltrátorech. Zajímavým herním prvkem, který je nesmírně důležitý je práce s figurkami ve vztahu k jejich otáčení a natáčení. Je totiž podstatné, jak jsou jednotlivé postavy otočené a doslova kam a jak vidí.

Ano, o zpracování hry by se dalo psát opravdu dlouho a hodně. Jednoduše a v kostce řečeno se dá říct, že se jedná o jednu z nejobsáhlejších a nejnařachanějších her poslední doby, a i když jsem zvyklý na vysokou kvalitu her od CMON, tak tady se pocitově dostáváme ještě o kousek výš. Jasně, silnou stopu ve zpracování nese předloha, ale autorům se povedlo nejen grafickou stránku, ale hlavně atmosféru skvěle převést na stůl a vytvořit hru, která sice přenáší hutnou velkou atmosféru, ale díky dobrému nastavení a i třeba šikovné ikonografii působí svěžím, moderním dojmem.

Jak na to?

Metal Gear Solid je z hlediska hraní hodně otevřenou hrou v tom smyslu, jak jí lze hrát a co vše přináší. Na jedné straně totiž stojí velká, hutná a obsáhlá tematická kampaň s řadou variabilních misí, které je třeba postupně plnit a postupovat herním příběhem stojícím na původní digitální předloze, na druhé pak VR mise, které lze hrát kdykoliv, jednotlivě a „nezávazně“. Zároveň je ale vše v podstatě propojené díky postupně dávkovanému a objevovanému obsahu. Právě tahle kombinace dodává hře sílu, ale hlavně příjemnou variabilitu.

Co možná leckoho překvapí, to jsou výukové mise, kterými kampaň začíná. Jsou totiž vystavené tak (logicky), že hráče naučí herní základy a principy, ale zároveň fungují jen na jedné postavě – Solid Snakeovi. Mohlo by se tak na začátku jevit, že hra je primárně sólovkou, ale rozhodně tomu tak není a v dalších částech jsou vždy dány postavy dle počtu hráčů. Jen na seznámení je kladen maximální důraz na kooperaci v podobě jednoho hrdiny a společného rozhodování. Ostatně výuková mise je sice příjemným úvodem, ale opravdu jen úvodem, který z obsáhlého světa hry ukazuje jen malý kousek.

Hra je, jak už jsem zmínil, založena na variabilních misích během kterých musíte plnit úkoly – likvidace nepřátel, bossů, hledání, infiltrace, rukojmí, hackování a další. Možností je hodně a během hraní jsem neměl pocit, že by mě hra nudila nebo se tupě opakovala, naopak hraní přináší nápadité možnosti a pěkné momenty. Inu jako předloha.

Mise se odehrávají na variabilním herním plánu složeném z desek, kdy po jednotlivých polích se pohybují postavy, nacházejí interakční prvky, výtahy, vybavení, tajné složky a mnoho dalšího. Během hry se hráči snaží, ideálně nepozorovaně, procházet napříč mapou (základnou) a ve stealth taktickém režimu využít všechny své možnosti jako plížení, odvádění pozornosti či nepozorovanou likvidaci nepřátel k dosažení cíle. Ano, hra sází na pomalejší, taktické hraní s promyšleným postupem a opatrností, kdy zběsilá akce vede k rychlému neodvratnému konci. Nutnost taktiky a společného postupu je dána silným důrazem na kooperaci, ale také plným využíváním asymetrických postav a jejich vybavení, kdy je jednoduše rozdíl, zda hrajete za Snakea nebo třeba Meryl.

Jednotlivé mise (úrovně) se dělí v zásadě do dvou druhů – infiltrační, kde jde spíše o infiltraci, odhalování, postupné plnění variabilních úkolů a souboje s bossem, které hráč postaví proti jednomu z ikonických nepřátel s jejich širokou paletou schopností.

Mise jsou rozděleny nepřekvapivě na jednotlivá kola a ta vždy na fáze hráčů, během kterých se postavy pohybují, interagují, útočí a využívají vybavení a na části nepřátelského, kdy naopak hra rozehraje svou vlastní automatizovanou hru proti hráčům. Automa je řízena pomocí karet, ale její systém je velmi pěkný, jednoduchý a přehledný.

Celkově hra nabízí možná ne ve všem úplně originální, ale povedený herní systém, který je velmi důstojnou adaptací předlohy ve všech ohledech. Hra hráčům po herní stránce nabízí překvapivě hutnou atmosféru stealth akce se všemi jejími klady (i zápory) a silný důraz na taktické prvky a originální přemýšlení nad využitím každé možnosti na maximum. A musím říct, že ať už se jedná o kampaň nebo VR mise, oboje mají skvělou herní hloubku, jsou zajímavé, variabilní a hlavně zábavné. a i když náhoda v podobě kostek dokáže hrou zamávat, ve finále vám to ani nebude vadit.

Dojmy

Metal Gear Solid: Desková hra je bezesporu jednou z nejlepších adaptací digitální hry na deskoherní stoly. Jako ano, zcela upřímně jsem se bál. Nejen protože Metal Gear Solid je taková srdcová záležitost, kterou jsem na počátku milénia nadšeně pařil na stařičkém „péesku“, ale i protože CMON na to v současné době není nejlépe a ne vždy se svých her zhostil v tom nejlepším smyslu. Přeci jen tady se jedná o klenot a výkladní skříň japonského průmyslu s jedinečným příběhem i atmosférou. A světe div se, na stůl se dostává povedená, skoro dokonalá adaptace, která splňuje snad vše, co tuhle sérii dělá skvělou.

V první řadě zpracování. Velkou předností původní hry byla její grafika, příběh řada cut scén. Ty zde samozřejmě nejsou, ale hra nabízí prémiové zpracování, povedené mapy, desítky karet a žetonů a detailní figurky, které jen čekají na vrstvy barev. Co úplně pochválit nemůžu, to je vložený plastový insert, který možná slouží dobře na figurky, ale jeho využitelnost na žetony je spíš hodně spekulativní. To je ale jen malá vada na kráse jinak povedeného zpracování.

Hodně se mi líbí, jakým způsobem se podařilo adaptovat na stůl atmosféru a hlavně plíživou taktickou akci, která klade důraz na opatrný postup, infiltraci proti zběsilé akci a bezhlavému střílení. V podstatě celá hra před hráče překládá promyšlené taktické puzzle s úkolem, který je třeba co nejlépe splnit. Hodně se mi líbí chování a reakce nepřátel, kteří do hry přinášejí opravdu dynamickou a živou hratelnost. Přitom samozřejmě nelze hrát úplně pasivně, protože hra může (a často skončí) neúspěchem i vypršením stanoveného času. Během partie tak hráči neustále vyvažují své hraní mezi opatrností a akcí v co možná nejideálnějším poměru.

Hra dobře škáluje počet hráčů dle účastníků partie na každou jednotlivou misi. Byť se z počátku zdá, že primárně je hra pro sólo či pro dva, tak přesně naopak i ve čtyřech je skvělá, ať už v případě VR misí nebo pozdějších fází kampaně. Což zároveň funguje poměrně dobře i tak, že můžete hru rozehrát sami nebo ve dvou a později přibrat další hráče.

Pravidel je herně dost, a i když vás hra do hraní postupně uvádí, z počátku jsme sem tam museli něco dohledat. A docela nám chyběl rejstřík na dohledávání.

Co se mi líbí, je postupné odemykání obsahu a herních prvků, stejně jako Kodek a jeho kódy nalézající se ve hře a postupně hráči řešené. Hře to dodává pěkný atmosférický přesah a doslova špionážní podtón.

Pokud se bojíte, že vás hra neosloví, pokud neznáte předlohu, tak mohu s naprostým klidem vaše obavy vyvrátit. U stolu jsem původní hru hrál jen já a stejně si celou kampaň všichni užili. Samozřejmě ale pro fanoušky série se jedná v zásadě o „must have“ hru s dokonalým zpracováním a převedením hry na stůl.

Pokud bych měl najít nějaké mínus u hry, tak by to asi byly mise s bossy. Jednoduše řečeno se mi podstatně více líbí infiltrační části hry, které mi dávají větší svobodu, možnosti a atmosféru hraní za speciálního agenta. Navíc přináší originálnější úkoly oproti prosté likvidaci.

Metal Gear Solid: Desková hra je bez přehánění splněným snem. Jedná se ne o skvělou, ale v podstatě dokonalou adaptaci původní předlohy se všemi jejími klady, kterým chybí už jen hudební podkres, který si však kdykoliv můžete pustit třeba na Spotify. Hra nabízí hutnou atmosféru, promyšlené mise, silný důraz na spolupráci, taktiku a využívání všech viditelných i ve stínu skrytých prvků a za váš čas vás odmění nejen skvělou hratelností, ale i povedeným příběhem a plnou porcí okamžiků a momentů, které si zapamatujete. A i to z ní v mých očích dělá jednu z nejlepších atmosférických ameritrashových her poslední doby. A jsem hrozně rád, že se povedlo jí vydat!