Džundži Itó je u nás jméno pevně spojené s hororem. Někdy fantaskním, někdy velmi za vlasy přitaženým, ale téměř vždy s příběhem, po kterém nám bude běhat mráz po zádech…

…nebo s takovým, který jednoduše nedokážeme vypustit z hlavy. Jeho poslední sbírka fantaskních povídek Dezertér v domě je bezpochyby hodna Itóa jako takového. S jeho vrcholnými díly se však srovnávat nedá. A ani by neměla.

Dezertér v domě je totiž sbírkou raných Itóových prací, vycházejících v letech 1987–1990. Itó nepatřil mezi autory, kteří hned na začátku své kariéry přijdou s mistrovským nápadem. Ze sbírky mám spíše pocit, že se ještě drží při zemi a postupně zkouší, co všechno mu deváté umění dovolí. Na prvních povídkách je to patrné nejvíce. Itó si v nich teprve hledá svůj kresebný rukopis, který se později stane jedním z jeho poznávacích znamení.

Právě to může být jedním z důvodů, proč může antologie působit na některé čtenáře poněkud nekonzistentně. Neměli bychom ale zapomínat, že zde sledujeme zrod autora, který se teprve chystá definovat vlastní podobu hororu. A sledujeme ho téměř v přímém přenosu.

Bez zajímavosti není ani fakt, že povídky obsažené v této sbírce nejsou první publikovanou prací autora. Tou je Tomie, která začala vycházet v únoru roku 1987. Biodům, zařazený do Dezertéra, vyšel až na jaře téhož roku. Prolistovat si proto vedle Dezertéra i Tomii je docela zajímavý experiment. Itóův vývoj po výtvarné i koncepční stránce je totiž až překvapivě hmatatelný.

Ale zpátky k samotnému Dezertérovi. Je to Džundži Itó? Ano i ne.

Není to ještě ten samý autor, který nám později nabídne děsivé vize ve Spirále či Balónkách oběšenců. Na to si musíme počkat. V druhé polovině Dezertéra už Itó dovoluje své fantazii, aby se rozběhla naplno. Zároveň dostává více prostoru u vydavatelů, a může tak psát delší příběhy, věnovat více času budování prostředí a postupně prohlubovat své postavy.

Krásně je to vidět například v povídce Šikanátorka, kde se spolu s hlavní hrdinkou pomalu propadáme do hlubin šílenství. Oproti tomu Trýznivé bludiště nebo Siréna na vesnici nabízejí podstatně plošší charaktery a soustřeďují se především na atmosféru a svět, který kolem nich Itó buduje.

Povídkový pelmel v Dezertérovi tedy působí poněkud nevyrovnaným dojmem. Není to však nutně výtka. Je to především důsledek doby, ve které jednotlivé příběhy vznikaly, a cesty, kterou měl Džundži Itó teprve před sebou. Čteme zde autora, který experimentuje, hledá vlastní výraz a postupně zjišťuje, kam až může své čtenáře zavést.

Právě v tom spočívá největší hodnota celé sbírky. Nečekejte zde ještě Itóa v jeho vrcholné podobě. Čeká vás něco jiného: možnost nahlédnout na samotný začátek cesty autora, který později definoval moderní podobu japonského komiksového hororu.

Hrůzné vize, kterými nás Itó v pozdějších letech zahltil, jsou zde vzácné. Ale právě proto je Dezertér v domě zajímavý. Děs teprve přichází. A my máme možnost sledovat, jak se rodí.

KOUPIT KOMIKS DEZERTÉR V DOMĚ PŘÍMO U CRWE

Dezertér v domě

Džundži Itó

Nakladatelství: CREW

Rok vydání: 8/2026

Překlad: Anna Křivánková

Formát: 145 x 215 mm

Počet stran: 392

Provedení: Paperback