Batman: Upíří sága

Gotham plný krve, dlouhých zubů, šíleného Batmana a samotného Drákuly – aneb takového Temného rytíře jste ještě neviděli!

Legendy napříč historií světa DC – Krize identity, Superman, Rok jedna, Kult či DC světy Neila Gaimana. Zkrátka co kniha v téhle komiksové řadě od Crew, to nadprůměrný kousek, který si vychutná každý milovník temnějších superhrdinů. A právě do této řady vstupuje Gotham ve své nejtemnější podobě. Jakože ne, Gotham nikdy nebyl růžovým místem k životu, naopak město plné špíny, zločinu, korupce a psychopatů se nikdy netvářilo jako ideální místo. Jenže když do města vtrhnou upíři v čele s Drákulou a samotnému Batmanovi se neúměrně prodlouží špičáky, je už hodně zle a město se propadá do absolutního šílenství a svého nejtemnějších období.

Devadesátky, to bylo šílené období. A očividně nejen v České republice, která zažívala první roky svobody a před zpět k demokracii, ale i pro Temného rytíře. Batmana totiž za dlouhá ušiska chytil Doug Moench a v průběhu let 1991 až 1999 vytvořil trilogii Rudý déšť, Krvavá bouře a Karmínová mlha, která je dohromady označována jako Upíří sága. Právě ta je, asi logicky, když o ní píšu, další částí právě zmíněných Legend DC.

V podstatě celá sága je takovým stupňujícím se temným a krvavým násilím a drsnou jízdou plnou upírů, krvelačného Batmana a všech jeho možných i nemožných nepřátel. A první část skrývající se po Rudým deštěm je v podstatě ještě poklidná, i když se v ní Batman utká se samotným Drákulou, který přivedl do Gothamu své zástupy krvesajů a ještě je s oblibou rozšiřuje. Jenže Bruce nemusí bojovat jen s upíry, ale i sám se sebou, protože postupně cítí, jak se proměňuje v temnější verzi sebe sama. A po hořkosladkém konci nastává díl druhý, ve kterém se Batman propadá do šílenství a lačnění po krvi a do toho si zbytky upírů „ochočil“ velmi nekonvenční Joker, který zosnuje své šílené plány na ovládnutí města. A možná i definitivní porážku své nemesis.

A pořád vám to nezní dost šíleně? Tak to se připravte na knihu třetí. Začíná to sice nenápadně, plejádou Batmanových nepřátel, ale když Alfréd udělá možná osudovou chybu, je zaděláno na krvavou lázeň, kterou jinde nezažijete. Ostatně asi by tu mělo zaznít, že celá Upíří sága je přehledem bezbřehého násilí, krvavých orgií, ale i explicitního vyobrazení sexuality. A prostě zobrazení Batmana, Gothamu, ale i dalších postav v rolích a polohách, které v jiné knize jen tak nenajdete. Tedy ne, nejedná se o Requirum Patta Millse, abych zase nepřeháněl, ale na Batmana je to až nečekané.

I přesto však, že Doug Moench nešetří brutalitou, násilím či krví, nejedná se o prvoplánově jednoduchou story, ale naopak scénářově funkční celek na pomezí hororu a thrilleru, který dokáže čtenáře vtáhnout a svou temnou atmosférou pohltit. Ostatně u některý scén, i když je na nich vidět trochu zub času, si raději zkontrolujete zavřená okna a u jiných vám může být až fyzicky špatně.

U knihy se mi hrozně líbí její neskutečně gradující tempo a příběh. Každá část by mohla de facto fungovat svým způsobem samostatně, ale zároveň jejich propojení jim přidává na síle a vyvrcholení v podobě třetí knihy je naprosto famózní, originální, temné, ale přitom ve finále zjistíte, že klasicky Batmanovské. Zkrátka autor postupně získal zkušenosti a stále více využíval větší volnost až do finále.

A asi je znát, že mě osobně kniha pohltila. Čekal jsem horor, čekal jsem něco netradičního a originálního, ale spojení upírů a Batmana jednoduše dokonale zapadlo a spojení ve scénáři parádně funguje, je vtahující, svěží, krvavé, temné, ale přitom zachovává základní nosnou kostru postavy a světa jako takového.

Kelly Jones v rámci grafické stránky předvedl vynikající práci. Jeho kresbě skvěle podporuje příběh jako takový, dokresluje všudypřítomnou temnotu, využívá dynamické panelování a jemné detaily, které prohlubují celistvost a funkční záběr knihy. A přitom se v knize střídají stránky dotažené k dokonalosti s těmi, které dodávají příběhu rychlé tempo svým časováním, dynamikou a střídáním prvků. Zkrátka ano, Kelly Jones dokonale dotváří vše, co Doug Moench napsal.

Ne, Upíří sága nebude a není pro každého. Pokud máte rádi šlechetného Batmana, prosluněné příběhy a šťastné konce každé části, tedy úplně nepochodíte. Upíří sága je temná, krvavá, drsná, mrtvolně chladná a vtahující. A ne, není pro slabé povahy, protože těch pár opravdu extrémních scén je doslova drsných. Ale zároveň ani jedna část knihy není zbytečná, hloupá, nesnaží se pouze jednoduše šokovat, zkrátka tady má vše své jasné místo, důvod.

V Upíří sáze se střetává oblíbený superhrdina a šlechetný lovec s krvavou lázní, hororem a lidským dramatem v mnoha podobách. A ano, funguje to dokonale!