Ševelení větru v listoví stromů je neodvratně spjato s čímsi romantickým, krásným a povznášejícím. Jenže co když jsem se celou tu dobu šeredně mýlili? Co když je právě to ševelení znakem snahy přírody vypudit lysé opice do patřičných mezí?

Právě odlehlost přírody a lidská nepatřičnost v jejím lůně je hlavním tématem kniha Vrby. Po jejím dočtení už nebudete brát vítr ve větvích na lehkou váhu!

Těžko uvěřit, že novela Vrby letos slaví 119 let od svého vydání (a škoda, že tento článek nepíši až příští rok, kdy bychom mohli slavit krásné kulaté jubileum). A to jediné, na čem ulpěl prach času – a co je zároveň krásné – je vzletný pravopisný a slohový styl. Jinak ve své podstatě se Vrby dotýkají animální podstaty každého z nás, toho jungovského pračlověka – nositele nevědomí, který se snaží ozářit každičký kousek temnoty paprskem poznání. A to i v případě, kdy paprsky poznání můžou zářit dle své libosti, ale tváří v tvář pradávným bohům a čtvrtým dimenzím jsou nám k ničemu.

Ve vrbách sledujeme malebnou plavbu  dvojice přátel po Dunaji, kde se rozhodnou přečkat noc na jednom sedimentárním ostrově. Divočina kam oko dohlédne, všude vrby a vítr rozechvívá jejich lístky svým mdlým pohybem…

Pokud taková místa nejsou pouze tenkou slupkou oddělující naší dimenzi od té čtvrté, kde přebývají bytosti nevýslovné síly a touhy ovládnout náš svět postavený na uhlíkové formě života!

Po dočtení vrb se ani nedivím, že tuto novelu H. P. Lovecraft označil za jeden z nejlepších nadpřirozených příběhů vůbec. Algernon Blackwood je zakladatelem a průkopníkem weird fiction. A pokud vás toto svébytné odvětví literatury fascinuje stejně jako mě, neměli byste Vrby opomíjet. Je to jako když Tři muži ve člunu na svých toulkách narazí na krále ve žlutém.

Vrby ve mně zanechávají pocit naprosté fascinace: stejně jako když H. G. Wells předběhl domu o celé století a nechal své hrdiny prchat v kočárech tažených koňmi před mimozemským laserovým útokem ve Válce světů, obdobně vnímám Blackwoodův střet nabubřelé civilizace marně se snažící každou přírodní nepřístojnost a tajnosnubnost svázat, označit a zaškatulkovat. A to i v případě, kdy krutě narazí na makabrálnosti odporující realitě. Vrby jsou psány malebným jazykem a díky svědomitému překladu rozhodně nebudete mít problém přenést se na začátek dvacátého století a užívat si počínající průmyslovou revoluci. O to nepatřičněji pak na čtenáře působí samotné setkání se silami popírajícími euklidovské vidění světa.

V dnešní přetechnizované době mám pocit, že si lidstvo samo vrací ke svým animálním kořenům „skutečnými“ videi všech možných (i nemožných ) příšer, skřítků i víl. V době, kdy člověk měl pocit konečného pokořitele světa naopak střet se silami překonávajícími lidské chápání působí jako studená sprcha. A tu jsem si moc rád užil!

KOUPIT KNIHU VRBY PŘÍMO U NAKLADATELSTVÍ MEDUSA

Vrby

Algernon Blackwood

Nakladatelství: Medusa

Rok vydání: 2026 (tištěná verze)

Překlad: Petra Johana Poncarová

Formát: 100 x 170 mm

Počet stran: 126

Provedení: Paperback