Abstraktní hra se zajímavým nápadem a nádherným zpracováním – to je Fotosyntéza.
V deskových hrách už jsme toho dělali skutečně hodně. Respektive donedávna jsem si myslel, že už skoro všechno. Přežívali jsme na pustém ostrově, hráli jsme si na hrdiny i děsivé záporáky, stavěli hrady a zámky, sbírali ptáky, bojovali ve velkých historických bitvách, procházeli podzemí plná nástrah, podívali se po celém světě, do historie i budoucnosti, fantasy i sci-fi. Zkrátka možností, které nám hry na stole dávají, jsou obrovské. Ale ruku na srdce – už jste někdy pečovali a šířili stromy po lese a soupeřili s ostatními druhy o životní prostor? Že ne? Pak přivítejte hru Fotosyntéza, protože přesně tohle vám bude umožněno.
Biologické okénko – Co je fotosyntéza? Jedná se o poměrně složitý biochemický proces probíhající v zelených částech rostlin, při kterém je z oxidu uhličitého a sluneční energie mj. vytvářen kyslík. V tomto případě hovoříme o oxygenní fotosyntéza, která je tedy jednou ze zásadních podmínek života na zemi. Zajímavostí je, že i tento proces se stejně jako tato hra (viz dále) dělí do dvou fází.
I když česky vyšla teprve letos, její originální vydání se datuje už do roku 2017, kdy na známé výstavě Essen Spiel vzbudila nemalou pozornost. A jak by také ne, protože už jen její vizuál musel přitáhnout pohled nejednoho hráče. A co teprve, když se k tomu přidaly skvělé nápady a originální hratelnost. My jsme si museli počkat, ale vyplatilo se to čekání?
Začněme hezky od začátku. Fotosyntéza je abstraktní rodinná hra pro 2-4 hráče od 10 let (ale nebál bych se zapojit i mladší) s herní dobou okolo 60 min. Každý z hráčů dostane na starost jeden druh stromů, které rostou v malém lese a během několika slunečních cyklů (kol) se snaží nejen vhodným využitím, bodů světla získat vítězné body za jejich růst a šíření, ale zároveň i tak trochu škodit ostatním blokováním výhodného místa plného živin a dostatku světla, aby jejich zástupci nebyli tak úspěšní.
Po otevření překvapivě velké zeleně laděné krabice se stromem uprostřed na hráče čekají hlavně kartónové stromy – celých 56 kartonových stromečků ve třech velikostech a čtyřech barvách. Druhou dominantní roli v obsahu zaujímá velký šestiúhelníkový herní plán a k němu sluneční kotouč, kterým les pomalu obtáčíte, jak postupuje dané kolo. Kromě obligátních desek hráčů a pravidel doplňují tuhle bio sestavu hromádky žetonů – počítadla kol, bodovací žetony a semínka. Vše ve hře je na kvalitním a pevném kartónu, což rozhodně potěší, protože už to rozhodně není jasná věc jako před několika lety v každé hře. Zároveň je třeba konstatovat, že graficky je hra úžasná – působí až zenovým klidem, vše je laděno do zeleno-hnědého spektra a na desce před vámi v průběhu hry skutečně postupně roste les a stromy se mění ze semínek, přes dospělé stromy až po uzavření koloběhu v podobě ukončení životního cyklu a zisku bodů.
Celá hra je úžasně jednoduchá. Jako první na hráče samozřejmě čeká příprava hry. Doprostřed stolu se umístí šestiúhelníkový herní plán a do jednoho z „rohů“ se umístí sluneční kotouč. Vedle plánu se umístí žetony počítadla kol a bodovací žetony do společné zásoby. Každý z hráčů si vezme po jedné desce a umístí na ní dle zadání sadu stromů ve své barvě, šest žetonů semínek a jeden malý sluneční žeton pro určení aktuální hodnoty bodů světla, které slouží jako platidlo ve hře – neumístěné komponenty si všichni položí vedle desky mezi zdarma dostupné. Následně každý hráč umístí postupně dva své malé stromky na okraj herního plánu a hra může začít.
Celá hra se hraje na 3 oběhy Slunce kolem plánu (v pokročilé variantě na 4, ale o tom dále), přičemž každý posun slunečního kotouče do další rohové pozice herního plánu značí jedno kolo. Čili 3 krát 6 = 18 herních kol, ať jsme úplně přesní. Každé kolo se dělí na dvě části – fáze fotosyntézy (zisk bodů) a fáze životního cyklu (hraní akcí nebo také utrácení bodů světla).
Ve fázi fotosyntézy první hráč posune slunečním kotoučem o jeden roh dále a všichni si spočítají svůj „příjem“, tedy zisk bodů světla. Každý hráč získá za své stromy v lese body světla, pokud tyto stromy nejsou ve stínu jiných – ať už stejných nebo větších (logicky menší stromy větší nestíní). Každý malý strom znamená jeden bod, střední dva a velký tři. Body světla si každý zaznamená posunem svého žetonu na počítadle a jde se na další část.
Ve fázi životního cyklu mohou hráči postupně od prvního dále utrácet své nasbírané body světla, a to následujícími akcemi:
- Nakupování – hráči si mohou nakupovat semínka a stromy různých velikostí ze své desky hráče, tak aby je mohli dále využít.
- Sázení semínek – hráči mohou v okolí svých stromů na herním plánu šířit svůj druh rozmístěním nových semínek. Vzdálenost je dána velikostí stromů, které druh šíří.
- Růst stromů – hráči mohou (a v podstatě i musí) zvětšovat své stromy do semínek po ty největší pro zisk vítězných bodů, ale i pro vhodné stínění soupeřům, což je zajímavý škodící prvek ve hře.
- Sbírání bodů – velké dospělé stromy přinášejí hráčům body. Pokud se rozhodnou ukončit jejich životní cyklus a po zaplacení ceny a odstranění těchto stromů z plánu získají příslušné body dle místa, kde rostly.
Hráč na tahu může vykonat libovolný počet akcí – jediným omezením je jeho hodnota bodů světla, a také to, že každé pole může využít v kole pouze jednou (každý strom tak např. může zasadit jen jedno semínko atd.).
Poté co všichni hráči odehrají druhou fázi kola, předá se žeton prvního hráče dalšímu v pořadí a postupuje se opět stejným způsobem. Po třetím kompletním oběhnutí hra končí, všichni si sečtou své vězné body a kdo má nejvíc, vyhrává. Je to jednoduché, že ano? Pokud by to někomu bylo málo, obsahují pravidla dvě varianty – buď se hraje na 4 „oběhy“ nebo nemohou stromy růst a být sázeny ve stínu. Právě druhá z variant dělá hru o poznání složitější a doporučil bych jí pro zkušenější hráče – s dětmi a rodinou jí raději vynechejte.
A jaká je Fotosyntéza hra?
Fotosyntéza může trochu klamat tělem. Podle názvu a vizuálu na krabici by mohla trochu svádět k složitým hrám o vývoji života Phila Eklunda. Opak je však pravdou, protože tato hra je v zásadě čistě abstraktní rodinnou zábavou.
Jako první je třeba pochválit vizuální stránku a celkové zpracování. Vše je krásně laděné do přírodních barev a odstínů, a přitom je vše zcela funkční a přehledné. Když hru rozložíte na stůl a následně hrajete, díky 3D modelům vám pod rukama opravdu roste pomyslný malý les plný stromů a života. Zkrátka radost pohledět. Při testování dokonce padl nápad vytvořit si stromy z nějaké keramické hmoty místo papíru a upřímně musím říct, že už hledáme modelářskou variantu z čeho si stromy vytvořit. Ale to je jen takové kosmetické doplnění. Jedinou menší výtkou – nebo spíš konstatováním a upozorněním - je celková velikost hry – z důvodu přehlednosti a funkčnosti zabírá rozložená hra poměrně velké množství prostoru.
Z herního hlediska mě nadchly herní mechaniky. Ne že bych od hry nic nečekal, ale upřímně dobrých her u nás vycházejí hromady, a to i čistých abstraktek. Fotosyntéza však nic nekopíruje, ale jde si svou vlastní cestou. Získávání bodů světla pro placení je dobrý nápad a jeho spojení se stíněním dává hře široké taktické a strategické možnosti. Nestačí jen šířit své stromy na ty nejvýhodnější a nejvíce bodované pozice, ale musíte i přemýšlet zda vám soupeř nemůže stínit zisk bodů nebo naopak zda můžete stínit vy jeho a ztížit mu tak snahu. To dává hře i nemalou a vítanou interakci mezi hráči.
Dalším obrovským plusem je jednoduchost. Hru vysvětlíte během pár minut i nehráčům nebo zbytku rodiny a můžete se vrhnout do lítého souboje o body.
Posledním plusem je minimální vliv náhody. Žádné kostky, žádné náhodné tahání žetonů nebo karet – vše záleží čistě na vaší strategii, taktice a rozhodnutí.
Bohužel má Fotosyntéza i nějaké neduhy. Za prvé je hra dost repetitivní. Nakonec mají všechny partie hodně podobný průběh. Nasbírat body, zvětšit stromy, občas něco zastínit a znovu. Zkrátka to asi není hra, kterou si zahrajete několikrát do týdne s jiným průběhem. Mě osobně tenhle aspekt tolik nevadí, protože podobný neduh vidím u mnoha abstraktních her a stejně je hraju, ale je třeba na něj upozornit. Druhým neduhem, který mi vadil o poznání více je herní doba. Na to co ve hře děláte a jaké máte možnosti je těch zhruba 60 minut až dost. Hra by klidně mohla být o polovinu kratší a přidalo by jí to spád.
Fotosyntéza je dobrá hra. Trpí sice jistými neduhy, ale je třeba jí brát primárně jako lehčí vstupní hru pro rodiny, kterou si ovšem užijí i hráči, pokud budou hrát se sobě rovnými, protože v tu chvíli se ze hry stává velmi taktická area control záležitost s bojem o každý kousek místa. Navíc hra opravdu krásně vypadá a produkčně je na vysoké úrovni a je jen jedině dobře, že podobné hry na našem trhu vycházejí. Není to sice titul pro každého, ale pokud hledáte hru s jednoduchými pravidly, u které jako rodiče nebudete usínat nudou nebo máte rádi abstraktní hry s přemýšlením a nutností plánovat, pak je Fotosyntéza právě pro vás.
Zkrátka originální hra s nevšedním zpracováním a nápadem.
Autor: Hjalmar Hach
Vydavatelství: Dino
Rok vydání: 2020
Počet hráčů: 2-4
Věk: 10+
Herní doba: 60 min
Autor: Adam Vondra Vondris