Catan – Hvězdoplavci

Vydejte se z jednou z největších klasik mezi deskovými hrami až ke hvězdám. Budujte hvězdné přístavy a kolonie, prozkoumávejte vesmír, létejte a sbírejte suroviny – staňte se Hvězdoplavci.

Než se pustíme do samotné hry, pojďme se trochu vrátit do historie. Původní hra Osadníci z Katanu spatřila světlo světa už v roce 1995 a hned v témže roce vyhrála prestižní cenu Spiel des Jahres. Do dnešní doby se jedná o jednu z ikonických deskoherních klasik, která je sice dneš už v mnohém překonaná, ale stále se vrací na herní stoly a často slouží jako skvělá hra pro příležitostné hráče, rodiny nebo úplné deskoherní nováčky, které svět her teprve pomalu objevují. Na přelomu století si snad každý hráč prošel buď cestou Osadníků nebo jiné ikony – Carcassonne. Každopádně Osadníci bodovali a stále bodují jednoduchými pravidly, variabilním plánem, snadnou učící křivkou, ale pro někoho může být nedostatkem minimální počet hráčů, což ovšem řeší rozšíření. Ostatně rozšíření vyšlo k Osadníkům mnoho, stejně jako různých spin-offů, přičemž většina jich vychází česky u Albi (třeba parádní Catan: Hra o trůny). Jeden z prvních samostatně hratelných dílů nesl německý název „Die Sternenfahrer von Catan“ a jednalo se o výlet hry do dalekého vesmíru se zachováním základních principů. To bylo v roce 1999 a tehdy se na hru pomalu ale jistě zapomnělo. No naštěstí deskové hry v dnešní době zažívají obrovský boom, a tak je třeba oprášit i staré nápady, že ano? A proto v roce 2019 (česky 2020) spatřilo světlo světa přepracovaná vyladěná verze s českým názvem Catan – Hvězdoplavci. A teď pojďme na ně.

Hvězdoplavci jsou hrou pro 3-4 hráče od 14 let – přeci jen se jedná o nějaký ten level složitější hru než původní Osadníci – a herní doba se natáhla až na takřka dvě hodiny. Úkolem je získat co nejrychleji předem stanovený počet (15) vítězných bodů šířením svých komponent a vlivu po herním plánu. V průběhu partie budete klasicky náhodně těžit suroviny pomocí házení kostek na variabilním herním plánu, obchodovat a budovat, ale místo vesnic, měst a cest na vás logicky čekají rakety, a vesmírné stanice. Ovšem nejen rakety a stanice, ale v celé hře je velké množství nových a jiných komponent a mechanismů, které dělají Hvězdoplavce zajímavé i pro ostřílené hráče. A hlavně hru velikostí značně odlišují od všech ostatních her z rodiny Catan.

 

Obří krabice

Hned zkraje všechny rozhodně překvapí krabice. Není to ani tak líbivou vesmírnou ilustrací s raketou a vesmírnou stanicí na víku, ale hlavně velikostí a váhou. Pokud vám verze Catanů z Hry o trůny přišla velká, tohle je zhruba dvojnásobná bedna. A pořádně těžká, protože je plná až k okraji komponenty a insertem. Nemá cenu zde vyjmenovávat všechno – klasicky jsou tady kostky, karty surovin, pravidla rozdělená do dvou sešitů velký variabilní herní plán skládající se ze šesti dílů a hromada žetonů různých druhů – jedny označují planety čísly pro určení těžby, jiné zase osidlují vesmír piráty apod. Teď se pojďme podívat na některé jedinečné komponenty hru odlišující od předchozích verzí.

V první řadě jsou to velké „mateřské“ vesmírné lodě. Každý hráč má na starost jednu, kterou si barevně odliší samolepkami a naplní 5 barevnými kuličkami, které v průběhu partie slouží jako jedno z určení doletové vzdálenosti vašich lodí po plánu. Funguje to jednoduše – před pohybem zatřepete lodí a barva dvou ukázaných kuliček určí váš dolet, případně musíte vyhodnotit zvláštní událost na jedné z karet setkání pokud vám padne černá. Celá mateřská loď je navíc upravitelná a vy na ní můžete přikupovat a modifikovat jí děly, nákladními sekcemi a pohonnými jednotkami pro zlepšení základních atributů vašich lodí na plánu. Celé to působí strašně hezky a jen na hráči záleží, jakým směrem e bude se svou lodí ubírat – nestihnete vybavit loď úplně vším a ne na všechno máte suroviny, takže chcete raději děla pro boj s piráty nebo přídavný pohon pro delší dolet?

Velmi hezky je udělaný herní plán. Za prvé je částečně variabilní, což je u Catanu tak trochu klasika, ale také je pořádně velký a přehledný, rozdělený do šestiúhelníků, po jejichž cípech se pohybují kosmické lodě při své cestě vesmírem. Variabilita je zajištěna planetárními systémy, které se mohou náhodně a různě poskládat do předem vyřezaných míst – a nejsou to jen planetární sytémy, ale taky to může být „jen“ prázdné místo nebo vnější výspy tajemných mimozemských národů. Na stole pak vše vypadá jako krásná část temného vesmíru čekajícího na prozkoumání.

I v této verzi Catanu naleznete hromádku figurek ve čtyřech barvách pro hráče. Jen nečekejte města, vesnice a cesty, ale jejich roli zaujaly malé rakety, kolonie, vesmírné stanice a obchodní stanice, které budete šířit po vesmíru ve snaze obsadit výhodné pozice pro těžbu a také samozřejmě získat vítězné body. Strašně hezky jsou vyřešeny figurky. Základem všeho jsou malé rakety, které můžete připevnit na obchodní nebo kolonizační stanici a hned máte z obyčejného plavidla obchodní nebo kolonizační loď. Na určeném a vybraném místě stanici zkrátka „vysadíte“ a můžete létat znovu.

Hodně osvěžujících a zajímavým aspektem klasické hratelnosti jsou karty setkání. Ty musíte vyhodnotit, pokud vám při určování doletu vypadne černá kulička. Každá karta setkání píše svůj malý krátký příběh a hráč se musí rozhodnout, jak je vyhodnotí a podle toho získá odměnu či postih. Něco podobného jako ve hře Scythe. 

Co je pro mě obrovským plusem Hvězdoplavců, to je insert. Dva plastové zásobníky, do kterých rozložíte karty a moduly pro mateřskou loď a další komponenty a zase v nich hru můžete uklidit. Usnadňují pak přípravu, stačí je jen vyndat.

Celkové zpracování je moc hezké, originální a při hraní je vše přehledné. Logicky je vše laděno do sci-fi hávu a barev. Hra samozřejmě nezapře svůj původ v klasické verzi Osadníků, ale zároveň se zpracováním snaží jít svou cestou.

 

Létáme, kolonizujeme, vítězíme

Celá hra si zachovává hlavní přednost Osadníků – jednoduchost a přístupnost pravidel – ač tedy posouvá hratelnost směrem k trochu složitějším a komplexnějším hrám, které zaujmou i zkušenější hráče, což je rozhodně dobrá zpráva. Co už tak dobrá zpráva není je samotná příprava hry. Osadníci u mě zkrátka zůstávají v ranku vstupních a lehčích her, které vytáhnete, abyste nováčkům ukázali svět deskových her a vtáhli je do něj, k čemuž mi nesedí zbytečně dlouhá příprava – sestavit herní plán, rozdat na něj planetární systémy, všechny ty hromádky žetonů a karet – ano insert pomáhá s rychlejší přípravou, ale i tak mi doba příprava přijde zbytečně moc dlouhá. S tím jde ruku v ruce i vysvětlení pravidel – nechápejte mě špatně, hra není složitá – ale zasvětit všechny u stolu do všech pojmů a značek – zkrátka Hvězdoplavci trochu odplouvají z ranku rodinných her.

Základ je jasný, všechno rozložíte a vyložíte na stůl, každý hráč si vezme figurky jedné barvy, umístí se počáteční žetony a figurky na plán, rozdají se nějaké ty počáteční suroviny a jde se soupeřit v galaxii.

Hráči se postupně střídají v tazích do doby, než někdo získá 15 vítězných bodů (či jiný modifikovaný počet). Všechny tahy mají stejný základní průběh rozdělený do tří částí:

1. Fáze výnosů – hráč na tahu hodí oběma kostkami, aby určil, které planety budou poskytovat výnosy, přičemž suroviny nezíská jen on, ale i všichni ostatní. To zda a kdo dostane suroviny, určují kolonie nebo přístavy v blízkosti planet s žetonem s hozenou hodnotou (podobně jako čísla území v původních Osadnících). Navíc se mohou rozdat nějaké bonusové suroviny dle pravidel.

2. Fáze obchodování a stavění – tohle je v podstatě nejširší část tahu. V případě obchodování může hráč na tahu měnit suroviny s ostatními nebo (a to dost nevýhodně) s bankem, tak aby získal to, co zrovna potřebuje pro svůj rozvoj a stavbu modulů, lodí a stanic. Po obchodování můžete dle libosti (a hlavně dostupných surovin) stavět, a to ať už vesmírné lodě, stanice či přístavy, tak i vylepšovat vaši mateřskou loď o dostupné moduly. Limit je jediný – vaše suroviny získané v předchozím průběhu hry.

3. Fáze letu – v této části přichází na řadu hlavně vaše mateřská loď naplněná barevnými kuličkami, jak jsem již psal výše. „hodíte“ s ní, tedy spíš zatřepete, a podle barevných kuliček určíte základní vzdálenost, kterou mohou urazit vaše rakety po herním plánu. Samozřejmě k tomu přičtete všechny možné bonusy (případně postihy) a určíte si dostupnost vašich kolonizátorů. Samotný pohyb pak podléhá ještě několika málo zvláštním pravidlům, ale ty jsou jednoduše popsány v pravidlech hry. Zásadní změnou při pohybu je černá kulička (viz výše).

Tohle je hodně rychlí popis základních pravidel – ostatně pokud se chcete do hry ponořit víc, Albi má na svých stránkách ke stažení jak samotná pravidla, tak i přídavný almanach s popisem hromady možností, situací a všech komponent ve hře. Hvězdoplavci každopádně posunují Osadníky novým svěžím směrem a nabízejí množství možností co dělat v každé části hry.

 

Vylepšená klasika 

 Catan: Hvězdoplavci je velmi povedeně a hodně vylepšená deskoherní klasika. Přináší svěží vítr, nové nápady a dobrou hratelnost, ale má i své neduhy.

Jako první se podíváme na tu horší stránku hry. Jasně, někdo může říct, že hra je zbytečně megalomanská, obrovská a přeprodukovaná, že mapa by mohly být menší, figurky lze vyřešit jinak a levněji, mateřská loď je zbytečná – nic z toho mi však osobně nevadilo a nevadí. Hra má zkrátka svůj styl a všechny komponenty v ní skvěle fungují, případně pomáhají s přehledností a na stole hra působí skvěle – spíš jako opravdová sci-fi hluboká strategie než klasický „Catan“. Každopádně jsou prvky, které mi na Hvězdoplavcích vadily. V první řadě je to herní doba. Uznávám, že ve hře se neustále něco děje a všemu hodně pomáhají setkání, ale ty dvě hodiny bych přeci jen raději strávil u jiné hry, než zrovna u Osadníků dokola se opakujícími akcemi. S dobou souvisí i příprava, která se vzhledem k množství komponent přeci jen trochu natahuje. Pro někoho může být hra také až moc komplexní a náročnější na přemýšlení – zkrátka nemůžu s čistým srdcem tvrdit, že jsou Hvězdoplavci stále plně rodinou hrou a spíš bych je doporučil starším a středně zkušeným hráčům. Poslední bod (který mě bez rozšíření štve u celé rodiny Osadníků) je omezení na 3-4 hráče. Proč? V roce 2020? V době kdy každá hra nabízí skoro standardně sólo mód? Nebo proč ne dva? Tohle mi hlava trochu nebere a mrzí mě, že si autor nedal práci, když už hru přepracovával tohle nějak vyřešit – i třeba za pomoci automatického hráče atd.

Co je pro někoho mínus, pro jiného je plus aneb jsme zpátky u produkční stránky a zpracování hry. Sice to celé působí přeprodukovaně, ale ne druhou stranu herně tady vše dává nějakým způsobem smysl, vše má svůj důvod – od mateřských lodí, přes hromadu figurek až po velký plán nebo kupu žetonů.

Pokud by se někdo bál, že se jedná jen o další spin-off, který se snaží jen vytěžit další kredity ze slavné značky, byl by na omylu. Hra si bere ty nejlepší základní mechanismy, ale nezůstává jen u nich a přidává vlastní originální a nové prvky, díky kterým se hra dostatečně odlišuje od svých předchůdců (nebo nástupců, záleží na úhlupohledu).

Velkou předností hry je samozřejmě stále její přístupnost, která sice není tak velká jako dřív, ale stále hru relativně rychle vysvětlíte, vše je přehledné a jakmile se do hry jednou hráči dostanou, vše už funguje zcela intuitivně a plynule bez nutnosti někam nahlížet – pokud tedy nevyvstane zrovna nějaká sporná situace.

Suma sumárum jsou Hvězdoplavci zajímavou variantou ke klasice mezi deskovými hrami zachovávající klasické a ikonické prvky základní hry, ke kterým jsou přidány zajímavé a svěží novinky, díky kterým hra osloví i ostřílené a protřelé hráče. Pokud jste si chtěli Catan pořídit a nevíte, po které verzi sáhnout pak lze Hvězdoplavce jen doporučit – nabízí dostatečnou variabilitu, propracovanou hratelnost, přístupná pravidla a hlavně jsou stále skvělou zábavou. 

 

Koupit Catan – Hvězdoplavci přímo u Albi!

 

Catan – Hvězdoplavci

Autor: Klaus Teuber

Vydavatelství: Albi

Rok vydání: 2020 

Počet hráčů: 3-4

Věk: 12+

Herní doba: 120 min

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: