Vítejte ve staré Číně, která právě propadla kouzlu pěstování a pití čaje a je jen na vás, abyste v oblasti Yunanu budovali, pěstovali a sklízeli ty nejkvalitnější lístky.
Českým deskoherním trhem co se původních českých her týká, poslední dobou rezonuje jedno výrazné jméno – Tomáš Holek. Rovnou trojici větších euro her si tenhle plodný autor připravil na konec/začátek dalšího roku a všechny jsou více než zajímavé, ať už tématem, zpracováním, či ohlasy a hratelností. Hry se chystají napříč českými vydavateli, ale první z nich je novinka Čajová zahrada, kterou si přichystalo na letošní podzim Albi. A ano, pokud všechny hry Tomáše Holka budou v také kvalitě, tak se máme sakra na co těšit!
Vítejte v magické Číně, kde se vrcholky a úbočí hor zelenají novou rostlinou s mnoha pozitivními účinky. Sám císař svolává pěstitele z celé říše, aby v krásném údolí Modré řeky novou plodinu – čaj, počali pěstovat a je připraven odměnit nejlepšího z nich. Budete to právě vy?
Čajová zahrada je kombinační karetně desková budovatelská hra určená pro 2-4 hráče od 12 let a s herní dobou okolo 90 min na partii. Hráči se stávají vlastníky čajových zahrad a snaží se rozšířit své plantáže, vypěstovat co nejhodnotnější čaj a ten umně využít, ať už poskytnutím karavanám nebo pro zisk větší přízně císaře. Jen nejlepší pěstitel může získat císařskou odměnu a hodnotný titul.
Čajová výbava aneb zpracování
O grafickou stránku hry se od coveru krabice až po komponenty postarala Barbora Srp Žižková a musím říct, že se jí povedlo vytvořit graficky velmi líbivý a příjemný design, který hru provází a navozuje hezky zenovou atmosféru u stolu, a to i přesto, že se jinak jedná ve všech ohledech o kompetitivní hru.
Po otevření krabice najdete jako první tradičně pravidla. Ta čítají pouhých pár stran a hra díky nim vypadá velmi jednoduše a přístupně, ale označil bych jí spíš za středně těžší euro hru – naučit se a zahrát hru je snadné, ale zahrát jí správně díky mnoha vrstvám a množství nutných rozhodnutí dokáže být mnohem větší výzva.
Co se týká komponent, zde se na kvalitě nešetřilo a vše začíná už praktickým a přehledným plastovým insertem či mnoha platy žetonů k vyloupání, ať už se jedná o oboustranné čajové lístky, destičky šálků nebo různé bonusy. Hře pak dominuje velký přehledný a krásně barevný herní plán zobrazující několik regionů a také samotnou Modrou řeku, která krajem prochází.
Co opravdu z hlediska zpracování chválím, to je výbava pro jednotlivé hráče. Nejde tak o herní desku, ale hlavně o pěkně zpracované dřevěné figurky, ať už pagody, pracovníky nebo figurky lodí. Zkrátka jsem asi přesvědčím spíše eurovkař a milovník dřeva oproti plastu nebo různým standees a tady mi hra udělala radost. Navíc po rozložení na stole vypadá opravdu hodně hezky a na první pohled svým ztvárněním zaujme.
Kvituji přehlednost i přes její barevnost a dobře zvolenou jasnou ikonografii, která herní stránce výrazně pomáhá.
Zkrátka ze zpracování Čajové zahrady jsem byl už při rozbalení příjemně nadšen, při hraní se vše ještě více podtrhlo a kvalita vystoupala. Mám rád hry, které si i přes líbivou barevnou grafiku drží přehlednost a herní potenciál.
Jak na to?
Jak už bývá dobrým zvykem poslední doby většiny vydavatelů, můžete si na stránkách Albi stáhnout a přečíst kompletní pravidla. Tedy vysvětlovat hru podrobně by bylo trochu nošení dříví do lesa, ale aspoň v kostce.
Na začátku hry připravíte herní plán, na něj destičky šálků, zásoby žetonů, bonusové žetony regionů a k tomu balíček a nabídku karet, kterými je hra řízena. Dále pak vyložíte karty karavan a karty císaře, které lze v průběhu hry využít. Každý hráč si vezme jednu desku, komponenty své barvy a vše podle pravidel jednoduše rozmístí, kdy platí, že všichni na mapě začínají stejně.
Celá hra se následně hraje na 5 kol, ve kterých mohou hráči zahrát až 4 tahy, kdy platí, že první tři jsou zdarma, za čtvrtý už je nutné zaplatit. Každé z kol se skládá z akční fáze a údržby.
Jak už název napovídá, stěžejní je akční fáze. Jakmile se hráč dostane na tah, zahraje kartu/karty, sečte jejich sílu, čímž určí sílu hlavní akce a k té může podle vrchní zahrané karty (stakují se částečně na sebe) využít akci vedlejší. Je jedno, jakou hlavní akci hráč zahraje, ať už bude stavět čajové zahrady, nakupovat další karty či využívat karavany, protože akce v kole se nelimitují ani nezabírají. Vedlejší akci může hráč (dost netradičně) hrát před nebo po hlavní akci. To je hodně pěkný mechanismus, který hře přidává další vrstvu rozhodování, co, jak a hlavně kdy zahrát. A to není vše, co je z herní stránky více než zajímavá – třeba nově koupená karta jde hráči hned do ruky a tedy jí lze dále v tahu využít, nebo hra obsahuje mou oblíbenou fermentaci čaje, kdy lístky jsou buď zelené (čerstvé) nebo hnědé (fermentované) a zkrátka druhé jmenované jsou lepší a hodnotnější a neztrácejí se v čase, ale je těžší se k nim dopracovat. Zároveň se mi herně líbí mechanismus vedlejší akce, kdy záleží, jak poskládám zahrané karty, tedy co nechám na vrchu. Kromě hlavní a vedlejší obsahuje hra ještě tzv. volné akce, pro které stačí mít zkrátka suroviny/žetony.
Jakmile každopádně hráči dohrají akční fází, nastane údržba. Na té je nejzajímavější částí (aspoň pro mě) zrání čaje. Zelený čaj vám totiž chřadne a ztrácí se, hnědý fermentovaný naopak zraje do síly. Zároveň dochází i k úpravě nabídky karet, dobrání nových, ale také ke sklizni z čajových zahrad na plánu.
Hra se hraje na body, které lze získat v průběhu partie, ale i na jejím konci, ať už za získaní akční karty nebo za studium čaje na univerzitě či z přízně císaře. No a kdo má bodů nejvíce, jak už asi hádáte, vyhrává.
Dojmy
Pokud takhle vypadá sólo premiéra Tomáše Holka, pak smekám pomyslný klobouk. Hrál jsem už stovky her. Ne-li nižší tisícovku. A přesto že už jsem toho viděl hodně a stále si řikám, že mě nic nového nepřekvapí, je pro mě Čajová zahrada překvapením více než příjemným. Na hru jsem se u Albi docela dost těšil, ale víte jak je to s těšením – pak často následuje zklamání. Naštěstí to ale není případ Čajové zahrady.
Moc se mi líbí celkové zpracování a přehledná grafická stránka hry. Tedy jen škoda, že nebylo počítáno s obaly na karty. Jinak je ale hra grafickým pohlazením po duši a dobře zvládnutým, přehledným a funkčním titulem.
Hra působí na první pohled víceméně jednoduše. 5 kol, maximálně 4 akce, kterých zároveň není na výběr žádné přehnané množství. Trochu podobně jako můj milovaný Bílý hrad. Jenže opak je pravdou a z tohohle máma vytřískat hromady bodů vás ve své jednoduchosti řádně potrápí od začátku do konce. Právě tím omezeným počtem akcí, systémem hraní akcí bez pevně daného pořadí (hlavní, vedlejší, volné), ale zároveň dostatečným množstvím možností, které můžete dělat, a které vám hra jako otevřený salátový bar nabízí. A zároveň za všeho něco získáte, protože hra není tím typem svazující nebo trestající hry a ze všeho se dá něco účelně vytěžit. Ne, ne všechno je samozřejmě stejně dobré, ale i méně zkušení hráči si se hrou poradí a budou mít pocit, že za každé rozhodnutí jsou odměnění.
Ano, hra je ve své podstatě na uchopení a pochopení docela jednoduchá, ale v té jednoduchosti se skrývá docela vysoká úroveň komplexity a i když se nerovná těžším titulům na poli euro her (jako třeba nedávná Přehrada), přesto se zdaleka nejedná o nějakou vstupní hru a dokáže více než solidně potrápit i zkušenější hráče.
Asi vás vzhledem ke kartám napadlo, že se jedná o veskrze tradiční deck building jen s trochu jiným využitím karet. Ano i ne. Jasně, máte základní karty, ano nakupujete nové, ale práce s nimi je svěží a příjemná, ať už zmíněným nákupem nových karet přímo do ruky nebo rozhodováním o tom, jakou vedlejší akci využít a jak silnou si akci z karet v ruce vytvořit. Musíte totiž přemýšlet nejen nad aktuálním tahem, ale i nad dalšími tahy v rámci kola. A ano, když se to všechno sečtete, nejednou se vám bude kouřit z hlavy.
Přesto že rozhodování u hry často není jednoduché a snažíte se vše správně dopočítat, má hra příjemný spád a čekání na tah není nijak výrazné ani v plném počtu hráčů. Ono totiž ve chvíli kdy akci vymyslíte, její provedení už je docela rychlé a svižné. Zároveň můžete plánovat a přemýšlet dopředu.
Hra přináší strašně příjemný pocit ve chvíli, kdy si vymyslíte celou sekvenci akci a jejich navázání a ono vám to dokonale vyjde – tady vezmu tohle, přidám tohle, zaplatím, postavím zahradu, posunu se na rondelu univerzity. Právě správná kombinace a spojení akcí je klíčem k maximálními zisku bodů a vítězství. Každopádně si rozhodně nemyslím, že by Čajová zahrada byla hrou na jedno zahrání a pro správné a maximální zvládnutí to chce se ve hře přeci jen něco naučit.
Další věcí, kterou bych rád pochválil je vyváženost hry. Ať už se zaměříte na jakýkoliv aspekt, hra není nevyvážená a každý směr může vést k vítězství. Byť tohle může ovlivnit nabídka karet.
Hrozně fajn mechanismem je několikrát zmíněné zrání/ztráta čaje v průběhu času. To dává hře úplně jiný rozměr, co se zdrojů týká a práce s tímhle zdrojem je naprosto parádní a strašně zajímavá a svěží.
Co možná bude někomu chybět je větší interakce mezi hráči navzájem.
Čajová zahrada je více než příjemnou, krásně udělanou a vypadající hrou, která v sobě skrývá promyšlenou, přemýšlivou a na jednoduchých pravidlech možná až překvapivě komplexní hru s pěkným tématem, která navíc ve všech ohledech maximálně funguje a její hraní a vymýšlení správných akcí a jejich časování nabízí všem hráčům u stolu jednoduše parádní zážitek, a to ať už zkušeným harcovníkům či méně zkušeným, kteří postupně do jejích tajů pronikají. A když si k ní uvaříte šálek zeleného čaje, atmosféra bude dokonalá.
Hru můžete koupit se slevou u Albi zde!
Čajová zahrada
Autor: Tomáš Holek
Vydavatelství: Albi
Rok vydání: 2024
Počet hráčů: 2-4
Věk: 12+
Herní doba: 60-90+ min
Autor: Adam Vondra Vondris