Mezi námi žijí zvířátka, která nikdo nemá rád. Zvláště, pokud vám doma běhá armádu švábů, pavouků nebo krys. Vší té havěti se samozřejmě chcete zbavit. A není nic lepšího, než je poslat naivnímu sousedovi, ať si to užije!
AUTOR: Robin Podéšť
Pokud si chcete na party zahrát nějakou rychlou karetku a chcete natrénovat poker face, pak je Blafuj to, co hledáte. Ve stručnosti se jedná o nechtěné sbírání osmi druhů: pavouků, štírů, švábů, ropuch, netopýrů, krys, much a ploštic (sice nevím, kolik lidí má fobii z ploštic, nicméně tam jsou :)).
A teď trochu k pravidlům; mezi všechny hráče se na začátku rozdělí celý balík karet. Hráči si pak mezi sebou posílají karty, snaží se soupeře oblafnout a donutit ho kartu vyložit před sebe na stůl. Kdo má čtyři karty od jednoho druhu zvířete, ten prohrál.
Malá ukázka:
Dejme tomu, že budu chtít poslat Vojtovi kartu s pavoukem (protože pavouky nemá rad :)) dám mu kartu lícem dolů a řeknu "Je to krysa". Vojta pak má tři možnosti.
1. Řekne ano, je to krysa, a kartu otočí lícem nahoru. Jelikož je ale na kartě pavouk, tak Vojta prohrál a musí pavouka vyložit před sebe.
2. Může říct "Ne, není to krysa". Kartu otočí, a jelikož jsem Vojtu neoblafnul, pavouka si dávám před sebe já.
3. Může kartu vzít, podívat se na ní a poslat jí dál se slovy "Není to krysa, je to ropucha".
Jak sem již zmínil, prohrává ten hráč, který má před sebou slušnou sbírku karet nebo ten, který má prázdné ruce. Jako plus vidím právě i to, že tato hra nemá vítěze. Pouze jednoho poraženého loosera, kterému se z karet škodolibě tlemí brebery.
Blafuj je rychlé, zábavné a náhoda tam nehraje žádnou roli. Stačí jen sledovat soupeře, neokusovat si nehty při předáváni nechtěné potvůrky, hloupě se neuculovat když chcete někoho oblafnout a v podstatě máte vyhráno. Už jen abych se svým doporučením sám řídil :)
Autor: Vojtěch Rabyniuk Thunair