Azul se dnes již řadí mezi moderní deskoherní stálice a jednu z nejpopulárnějších her. Dá se vůbec tak jednoduchý, ale přitom skvělý herní koncept ještě vylepšit? Třeba celou hru zabalit na cesty!
Azul byl před několika lety jednou z prvních deskovek, o které jsem u nás na webu psal. A už tehdy jsme z ní byly nadšení a z téhle abstraktní hry se stala stálice, kterou si i po letech stále zahrajeme velmi rádi a pravidelně se dostává na stůl, ať už jako filler, nebo když si chceme večer odpočinout. Krásně vyvedená a zpracovaná abstraktní hra s úplně triviálními pravidly, ale naprosto skvělou (znovu)hratelností neuchvátila jen nás, ale mnoho hráčů, a to ať už u nás nebo za hranicemi. Skládání čtvercových dílků portugalských dlaždic azujelos se zkrátka povedlo a původní koncept dokonce dostal trojici velkých následovníků v podobě Vitráží Sintry, Letohrádeku a Zahrad pro královnu – všechny používají podobný základní koncept, ale přinášejí nové možnosti, pravidla a různě rozšířenou hratelnost a celá série tak tvoří celek, ve kterém si každý najde své oblíbence, ať už s ohledem na komplexitu, nápady či spoluhráče. Za českým vydáním hry nyní stojí vydavatelství Asmodee, které po novém výtisku základní hry přineslo těsně přes Vánocemi i zmenšenou mini variantu nejen na cesty.
Ta sice nepřináší v zásadě nic nového a je v podstatě hlavně menší „kopií“ původní hry, přesto by ale měla mnohé hráče zajímat, protože je velmi skladná, přizpůsobená na cesty, což se u téhle hry zkrátka hodí a pěkně roztomilá. Tak se na ní podíváme blíže.
Historické okénko – Azujelos původně pocházejí z Persie, odkud se díky Arabům a jejich expanzi dostali na Pyrenejský poloostrov. Tam si rychle získali oblibu. Nejčastěji byly jednobarevné nebo modro-bílé, ale postupně se z nich začali vytvářet mnohé motivy i obrazy různého charakteru a témat.
Azul ve verzi mini je abstraktní hrou pro 2-4 hráče od 8 let a herní dobou pohybující se okolo 30 min na partii, za níž stojí ostřílený Michael Kiesling. Hráči se vžijí do rolí obkladačů královského paláce Manuela I., kterému se zalíbili typické barevné mozaiky proslulé Alhambry, složené z malovaných dlaždic a snaží se šikovným výběrem a přikládáním získat co nejvíc bodů, a co nejméně jich ztratit špatným rozhodnutím.
Komponenty
Už měkčí papírová krabice se hrou je ozdobena typickou mozaikou několika barevvných dlaždic. Cíleně píšu měkčí, když papírový přebal je u téhle verze skutečně spíš jen obal do obchodu, protože po otevření na vás kromě všech možných komponent čeká hadrová taštička, která slouží jak na přenášení, tak i na losování dílků během partie. Pod ní kromě kratičkých pravidel najdete zejména čtveřici destiček pro hráče s plastovými překryvy s výstupky, na kterých drží dílky při hře. Dílků samotných je pak 100 + 1, kdy po dvaceti nese každou z pěti barev a jeden slouží jako označení pro prvního hráče. Všechny dílky každopádně mají na jedné straně prohlubeň, díky čemuž krásně drží na deskách hráčů a neposouvají se. K tomu si můžete přičíst 9 kartonových výloh pro výběr dílků spolu s plastovým držákem na ně. Zkrátka při návrhu bylo vše přizpůsobeno přenášení a tomu, aby se hra dala hrát kdekoliv. Design hry jinak přímo vychází z původní větší verze a není mu co vytknout, naopak zmenšení hry je až roztomilé a i díky posuvným počítadlům se hraje velmi příjemně, a to i v domácím prostředí. Navíc potřebujete tak o polovinu méně prostoru.
Jak se hraje?
Příprava hry je jednoduchá. Každý z hráčů obdrží jednu herní desku a ukazatel bodů umístí na nulu. Desky hráčů se skládají z několika částí. Bodovací část, kam budete zaznamenávat vítězné body, část tzv. přípravných řad, samotnou obkládanou stěnu a podlahu, kam vaše nadbytečné dlaždice, které nemůžete umístit, budou „odpadávat“ a přinášet tak záporné body. Každá deska má navíc z jedné strany jednodušší variantu, kdy je přesně určeno, kam která barva dlaždice na stěně patří a druhou, podstatně více „přemýšlecí“ a komplexnější, kde je celá stěna šedá a záleží tak jen na hráčích jak jí obloží, přičemž ale i tak musí dodržet základní pravidla (tedy stejná barva se nesmí opakovat ani v řadě ani ve sloupci – princip podobný např. klasickému sudoku). Všechny dlaždice se zamíchají do přiloženého sáčku, mezi hráče se vyskládají výlohy podle jejich počtu do plastového traye (pět – sedm – devět, při 2 - 3 - 4). Na každou z výloh první hráč vyskládá náhodně tažené čtyři dlaždice. Hráči se v první části hry postupně střídají v tazích a snaží se získat pro ně nejvhodnější dlaždice z nabídky a zároveň co nejvíce znepříjemnit snažení jejich protihráčů. Hráč na tahu si může vybrat kameny jedné barvy buď z jedné výlohy (a všechny ostatní z dané výlohy přesunout doprostřed stolu) nebo, pokud už tam nějaké jsou, všechny kameny jedné barvy ze středu stolu. Tak či tak je umístí do jedné z přípravných řad dle svého výběru. Ty mají prostor od 1 do 5 a je tak nutné přemýšlet kam váš výběr dáte, protože všechny dlaždice, které už se vám nevejdou „padají“ na podlahu a přinášejí záporné body na konci kola. Ve chvíli kdy jsou všechny dlaždice z nabídky rozebrány, přichází na řadu část druhá, a to obkládání stěny. V této fázi můžete z každé dokončené přípravné řady vzít jednu dlaždici (nejvíce vpravo) a umístit jí na svou stěnu/mozaiku a získat tak vítězné body (případně ukončit hru viz dále). Všechny ostatní dlaždice z řady se vracejí do společné zásoby. Nedokončené řady, tedy ty kde hráč neshromáždil odpovídající počet dílků, pak zůstávají do dalšího kola, jak prosté. Princip hry je tedy skutečně jednoduchý.
Důležitým pravidlem je, že do každé přípravné řady můžete dávat jen dlaždice jedné barvy a zároveň, pokud už je v dané řadě mozaika určitá barva, nemůžete jí již znovu dát do ekvivalentní přípravy. Příklad? V první řadě již mám červenou dlaždici umístěnou na stěně, jakmile si tedy z výlohy vezmu další červenou, můžu jí již dát jen do řad 2-5. Ihned po umístění nové dlaždice na mozaiku si hráči přičítají body. 1 bod za právě přiloženou novou a 1 za každou s ní spojenou ve svislé a i vodorovné řadě. Chytrou kombinací tak lze získat jednou dlaždicí hodně bodů. V závěru fáze obkládání si musí každý ještě odečíst záporné body za popadané dlaždice na podlaze, které nemohl nijak využít. Kolo je ukončeno, a pokud některý z hráčů zatím nevytvořil jednu kompletní vodorovnou řadu pěti barev, vše se opakuje od začátku. Hra končí na konci fáze obkládání, ve kterém někdo dokončil vodorovnou řadu 5 různobarevných dlaždic. Poté dochází ještě k závěrečnému bodování, které může zamíchat konečným pořadím, protože hráči obdrží bonusy za plné svislé a vodorovné řady a za každou kompletní pětici každé barvy, kterou se jim podařilo sesbírat.
Jak jsem již zmínil výše, existuje i složitější varianta hry, kdy nemáte předem určeno, kam na stěně máte kterou dlaždici umístit a hra vás tak „nevede za ručičku“. Tato verze je ale určena rozhodně zkušenějším hráčům a dokáže dostatečně potrápit mozkové závity neustálým přemýšlením.
Jaká je?
Hra Azul se těšila, těší a stále jistě bude těšit velkému zájmu a není se vůbec čemu divit, protože se jedná bez dlouých debat o jednu z moderních deskoherních klasik. Chytrý, extrémně jednoduchý, ale skvěle fungující design a hratelnost, to vše si získalo mezi hráči i nehráči velkou oblibu a jedná se o titul, který si můžete zahrát s kýmkoliv, od dětí, přes celou rodinu a známé, až po prarodiče. A Mini verze tohle vše zachovává v té nejčistší podobě, ale zároveň díky přenosnosti, zmenšení a vylepšené možnosti hru zahrát kdekoliv, posouvá celek ještě o kousek dál. Zapomeňte na problémy s přenášením nebo místem, protože zmenšená verze se vleze v podstatě kamkoliv, ať už jedete na menší výlet nebo dovolenou, čemuž pomáhá i praktické přenosné balení. A navíc si hru lze i kdekoliv zahrát, protože nehrozí pád dlaždic z desky, vše pěkně drží na svém místě, i kdyby s vámi drncal vlak.
Herně hra kombinuje velmi jednoduchá a lehce naučitelná pravidla, která vysvětlíte komukoliv, ať už hráčům či nehráčům, za pár minut, a kterou si tak můžete zahrát jak s rodinou, tak i se zkušenějšími hráči, které dokáže potrápit ve své základní i pokročilé variantě. Hra vám na jednoduchém principu nabídne komplexní hratelnost a strategickou hloubku, kdy rozhodně není snadné rozhodovat se o výběru dílků a nelze si jen tak náhodně brát dílky z nabídky, a to i zvláště s přibývajícím počtem partií, kdy postupně objevíte větší nutnost taktizování a strategie. Musíte si dobře rozmyslet nejen jaké dílky si vzít, ale i do které přípravné řady je umístíte, pro zisk co největšího počtu bodů a zároveň co nejmenší počet bodů záporných.
Hra funguje v jakémkoliv počtu hráčů, a nijak výrazně se nemění herní doba, stále je cca okolo 30 minut dohráno.
Pokud hledáte ideální hru na letní cesty, cesty za rodinou na vánoční svátky a zároveň máte rádi pravidlově jednoduché abstraktní hry s perfektní hratelností, pak je mini Azul přímo pro vás. V krásném grafickém kabátu dostanete skvělou, teď už takřka dokonalou hru, kterou si můžete vzít všude sebou.
Hru můžete koupit ve Světě deskových her zde
Azul: Mini
Autor: Michale Kiesling
Vydavatelství: Asmodee
Rok vydání: 2024
Počet hráčů: 2-4
Věk: 8+
Herní doba: do 30 min na partii
Autor: Adam Vondra Vondris