Conan 4: Síně mrtvých

Barbar v kožených sandálech si získal jméno a respekt v temných a smrtících uličkách Města zlodějů. Všechno má ovšem svou cenu a žádný strom neroste do nebe. Hvězdná tvůrčí trojice vás opět zve do magického světa R. E. Howarda a jeho Conana.

Síně mrtvých jsou již čtvrtou komiksovou knihou dobrodružství barbara, dobyvatel, drancíře, zloděje a dobrodruha Conana z Cimmerie. Oproti předchozím dílům je zde ovšem několik podstatných změn. Tak za prvé o scénář se tentokrát nepostaral pouze Kurt Busiek, ale napsal pouze dvě úvodní kapitoly. Nemusíte ovšem smutnit, protože tři si vzal na starost mistr řemesla Mike Mignola (Hellboy, Baltimore a další) a závěrečné dvě Timothy Truman (Star Wars, Tarzan, King Conan nebo třeba Jonah Hex). Poslední jmenovaný navíc touto knihou přebírá scénáristickou štafetu a další dvě knihy jsou již v jeho režii. Upřímně mne Busiekova ztráta velmi mrzí, protože jeho zpracování Howardových příběhů bylo geniální, čtivé a skvěle napsané, ač tedy aktuální dvousešitová povídka nepatří bohužel k tomu nejlepšímu. Nu což, život nepočká a jde dál a Truman se zde ukazuje jako důstojný nástupce.

Druhou poměrně velkou změnou je, že zde po Sloní věži a knize Bůh v míse nedochází k pouhé adaptaci hotových Conanových příběhů, tak jak je R. E. Howard napsal, ale autoři vycházeli z pouhé krátké načrtnuté osnovy a měli tedy mnohem větší prostor pro svou fantazii a improvizaci. A sakra příběhu to strašně sedí! Nechci tím samozřejmě říct, že předchozí knihy by byly nějak špatné nebo že původní předloze něco chybí, ba naopak si myslím, že Howard byl geniálním autorem, který předběhl svou dobu o několik (desítek) let, ale to jak se své části zhostil třeba M. Mignola je vážně skvělé. Ostatně pojďme se na to postupně podívat.

Celá kniha je sice rozdělena na 3 celky a 7 sešitů podle autorů, ale navazuje na předchozí děj ve Sloní věži a funguje jako jeden na sebe navazující příběh odvíjející se s městem Zamorou na pozadí. K. Busiek se nám loučí tak trochu neconanovsky. Barbar krade, kde se dá a chlubí se jak zahrádkáři v Radách ptáka Loskutáka o svých činech komukoliv, kdo u korbele piva poslouchá. Ta tam je nějaké jeho čest nebo smysl pro spravedlnost či zažité pořádky. A jeho chvoání mu zadělá na pořádné problémy, když nejdřív svede ženu smírčího soudce, a poté proti sobě poštve jednoho z kolegů zlodějů. Na téhle části příběhu je vidět, že slouží jako takový prolog k věcí dalším, než si slovo vezme Mignola se svou adaptací Síní mrtvých.

A Mike Mignola je už tradičně ve svém živlu. Jak sám píše v předmluvě (kterou mimochodem doporučuji přečíst), tak Howard načrtl koncept Síní mrtvých na dvou stránkách počátkem třicátých let, vymyslel základ, ale povídku nedokončil, nerozpracoval příšery a nepřátele ani děj a Mignola tak mohl popustit uzdu své fantazii. Zajímavostí je, že Síně mrtvých pravděpodobně vznikly ve stejné době, ve které si Howard velmi čile dopisoval s jiným tehdejším literárním velikánem - H. P. Lovecroftem. O jejich vztahu by se pravděpodobně dala napsat samostatná kniha a mluvit dlouhé hodiny, ale nesporné je, že jejich tvorba je druhým ovlivněna. A právě toho Mignola využil ve svém scénáři. Máme tu tak typického svalnatého Conana s jeho egem, zlodějskou duší a válečnickým uměním, který je konfrontován s tajemným žabím kultem a jeho bohem a zástupy nemrtvých v hororových kulisách ztraceného města a nadpozemského tajemna ala Lovecraft. Zkrátka povídka má všechny Mignolovi atributy a její autor se v ní nezapře. Navíc na Conanovi poměry je tu vcelku dost pracováno s charaktery, a to hlavně se „společníkem“ Nestorem, který je měněn z nepřátelského, přes neutrálního, až po spojence.

Závěr knihy patří Timothy Trumanovi a upřímně je to spíš takový dojezd knihy nebo možná rozjezd k věcí příštím, které přijdou v knize Darebáci v domě, kterou už má autor na starost celou, a která opět vychází z původní předlohy. Povídka není špatná, ale je zde vidět, že některé věci museli být ukončeny, aby vztahy nezůstaly otevřené.Je to hodně „conanovské“ a Truman očividně bude pokračovat v Busiekově vypravěčském stylu.

Všichni tři scénáristé zde odvádějí skvělou práci. Příběh má spád a celou knihu projedete během chvíle, a to i přesto, že zde relativně ubylo akce a přibylo dialogů a vysvětlování. Busiek a Truman mají podobný vypravěčský styl, což je dobrá zpráva do budoucna. Mignola naopak pojalConana po svém a využil v něm své tradiční propriety jako staré bohy, žáby, Lovecrafta a horor - každý jeho fanoušek musí být v sedmém nebi.

Samozřejmě je Conan stále klasická fantasy a vy víte, že to všechno nějak dobře dopadne. A stejně se nemůžete od stránek odtrhnout, protože Howardův svět je neskutečně široký a propracovaný a barvitý a dává dalším autorům úžasné možnosti k realizaci. To ostatně podtrhuje i kresba CaryhoNorda a její vybarvení rukou Davea Stewarta. Jejich spolupráce se postupně stala trademarkem Conana od DarkHorse a je na ní stále radost pohledět. Ať už se jedná o postavy a městské scény nebo ztracené město či scény v horách po útěku. Nádhera.

V bonusech čeká čtenáře kromě klasických skic a náčrtků velmi zajímavé povídání o vztahu mezi R. E. Howardem a H. P. Lovecraftem, což tematicky navazuje právě na obsah svazku a hlavně na Mignolovu část. Zpracování Comics Centra je opět luxusní a samozřejmostí je jako vždy vynikající překlad Jana Kantůrka.

Síně mrtvých jsou ukázkou Conana a světa Zamory, města zlodějů, ve skvělé formě. Upřímně řečeno Sloní věž je přeci jen o stupínek výš, ale tady máte zase možnost vidět, jak si scénáristé pohrají se světem, když mají jen hrubý náčrt a ne zcela hotovou předlohu. Povídky na sebe navazují, ale koncept je podobný - jít, ukrást, vydělat, opít se a chlubit se a hlavně přežít. Každopádně je čtvrtá kniha povinností pro každého milovníka příběhů svalnatého barbara. 

 

Koupit se slevou u Comics Centra!

 

Conan 4: Síně mrtvých

Scénář: Kurt Busiek, Mike Mignola, Timothy Truman

Kresba: Cary Nord a Dave Stewart

Vydavatelství: Comics Centrum

Rok vydání: 2020

Překlad: Jan Kantůrek

Počet stran: 208

Formát: pevná vazba s přebalem, 158 x 239 mm

Autor: Adam Vondra Vondris

Galerie: