Zvířecí kuchtíci

Vítejte v Zátoce Gurmánů, místě těch nejlepších restaurací, tvrdých kritiků, náročných zákazníků a kuchařů neustále shánějících nejlepší suroviny!

Tady dostanete hlad!

Týden restaurací je tady! Speciální akce, která vtáhne celou Zátoku Gurmánů a její restaurace i obyvatele do víru soutěžení a snahy získat přízeň a značku kvality jednoho z těch největších, nejslavnějších a nejtvrdších kritiků jídel v okolí! Během dne tak restaurace vysílají své kuchaře a znalce surovin pro ty nejlepší produkty lokálních prodavačů, aby z nich uvařili ty nejlahodnější a nejzajímavější jídla, která dostanou mlsné jazýčky zákazníků i kritika. Zkrátka tady s krupicovou kaší nebo buřtgulášem žádná kuchyň neuspěje a Zvířecí kuchtíci od REXher mají plné tlapky práce!

Ano, Zvířecí kuchtíci nejsou úplně tou nejžhavější novinkou deskoherního trhu, ale zároveň se jedná o hru, na kterou se podle nás trochu opomnělo a je to hrozná škoda, protože tahle ladně barevná záležitost plná přemýšlení a zvířat krásně navazuje třeba na oblíbené Draky v práci, byť se pocitově jedná o o kousek komplexnější hru.

Zvířecí kuchtíci jsou antropomorfně laděným titulem založeným na worker placementu, správě surovin, plnění úkolů a shromažďování surovin i znalostí za níž stojí Alex Cutler a Peter C. Hayward, kteří jí určili pro 1-5 hráčů od 10 let a s herní dobou okolo cca 60 min – lehce méně pro méně hráčů, lehce více pro více, však to znáte. Každý z hráčů je majitelem jedné z těch nejlepších restaurací Zátoky a v průběhu kol vysílá své kuchaře pro suroviny, snaží se získat tajné informace o zálibách přísného kritika, plní tvrdá soutěžní menu a zkrátka snaží se získat na konci ocenění pro nejlepší restauraci!

Kam pošlete své pomocníky?

Zpracování

Zvířecí kuchtíci jsou hrou pravdu plnou komponent. Na úvod musím upozornit, že na rozbalení, respektive vyloupání všech komponent je třeba si vyhradit pěkných pár minut. Je toho totiž opravdu hodně – talíře, vítězné hvězdy, suroviny, žetony šeptandy, koření či polévky. A i vzhledem k tomu je u hry trochu delší příprava, protože vyskládání všech komponent na stůl chvíli trvá. Navíc si k tomu přidejte rozkládací desku a desky krámků. Zároveň musím konstatovat, že hra zabere na stole dost místa, a to skoro bez ohledu na počet hráčů. Respektive čím více hráčů, tím je samozřejmě zabraný prostor větší, protože i pro každého hráče je připravena celá plejáda kuchařské výbavy.

Ano, každý hráč má připravený vlastní restauraci, speciální zástěnu spojenou s lama kartou, dále i talíře a hlavně krásné potištěné figurky tří velikostí. To je důležité, protože čím větší kuchař, tím větší nálož surovin je schopný sehnat, ale zase musí počkat, než se dostane k výdejnímu okénku.

Velkou část obsahu zabírají karty, které jsou klasické „tcg“ velikosti a zabírají recepty, kritiky, pomocníky, ale také provozních, kteří mají naprosto famózní překlad, odkazující na skutečné hvězdy české kulinářské scény jako Sloněk Polhreich, Přemek Kurejt nebo Martin Kozina a přinášejí do hry určitou asymetrii.

Co musím vyzdvihnout, to je nejen krásná kvalita všech komponent – pevný karton, přehledná grafika, množství herních věcí – ale také grafická stránka hry, za níž stojí Sandara Tang, která se postarala právě i o Draky v práci.

Pěkně napsaná jsou i pravidla. Respektive chvíli mi osobně trvalo do nich naskočit, ale najdete v nich zcela všechno, pěkně vysvětlené a s množstvím příkladů.

Z hlediska zpracování mám ke hře jen dvě drobné výtky. Mám pocit, že by ve hře mohlo být více karet soutěží, protože jich je jen 7 a vždy využijete rovnou 6 z nich. Zároveň talíře na vaření a suroviny sice vypadají stylově, ale častěji mi suroviny padají okolo, z čehož jsem spíš trochu naštvaný, než že bych se kochal estetikou.

Ale jinak ano, hra je krásná. Pro někoho může být lehkou překážkou barevná, skoro až dětská grafika, ale mě se líbí. Vtáhne do partie i mladší hráče, je líbivá, příjemná, byť trochu svádí k více dětské, než jakou Zvířecí kuchtíci ve skutečnosti jsou.

Pečlivý výběr ingrediencí!

Jak na to?

Na začátku hry se musí připravit herní plán a desky lokací dle počtu hráčů. Zároveň se náhodně připraví karty soutěží, kritik a karty šeptandy, žetony surovin dáte do sáčku na losování a bokem vítězné žetony hvězd. Každý hráč získá desku restaurace, kuchaře své barvy, zástěnu i talíře na vaření. Zároveň každý hráč dostane karty lokací, pomocí kterých se v rámci partie vysílají kuchaři do lokací.

Průběh hry je sice v pravidlech rozepsán na docela velký počet stran, ale ve výsledku jsou Zvířecí kuchtíci dobře fungující a vlastně i přístupnou hrou. Podstatou hry je sbírat suroviny, plnit soutěže a naplnit přání kritika pro zisk co nejvíce vítězných bodů do konce partie.

Hraje se na 7 herních kol, rozdělených do pětice kroků, respektive fází. Na začátku kola se doplní nabídky krámků, polévky, pomocník, který slouží jako bonusový pracovník do dalšího kola. Následuje plánování, během kterého hráči tajně vybírají karty lokací a přiřadí po jedné každému svému kuchaři. Tím vyberou, do kterého místa se jejich podřízený vypraví v rámci části vyslání, a kde bude sbírat suroviny. Prostor krámků není omezený, ale je třeba dobře plánovat a taktizovat, protože platí, že kuchaři mají tři velikosti a unesou tak od 1 do 3 surovin. Jenže zároveň ti nejmenší si vybírají jako první a největší až jako poslední. Klidně se tak může stát, že na ty největší nic nezbyde. Rozdělení surovin probíhá ve fázi nakupování, kdy jak už jsem popsal výše, si hráči dle svých kuchařů postupně rozdělí suroviny z krámků. Kromě konkrétních surovin lze získat žolíkové polévky, ale také žetony šeptandy, které hráčům napoví, co zajímá kritika na konci partie. Zajímavým herním prvkem jsou dvě speciální lokace – Polívkárna a Kulinářská akademie. Jakmile v kole některé suroviny zbydou, skončí v akademii, pokud si je nikdo nevybere ani zde, přesunou se do Polívkárny pro další kolo. To je podstatný aspekt pro další plánování, protože z Polívkárny (ale i akademie) se tak může stát velmi žádané místo plné důležitých surovin.

Po získání surovin, respektive vyhodnocení všech lokací nastává konec kola, které slouží jednak jako reset herní plochy, ale ve 3. a 6. kole také k přípravě jídel dle karet soutěží. To je jedna ze stěžejních částí hry, kdy hráči pomocí svých nasbíraných surovin a talířů připraví soutěžní jídla a dle hodnoty použitých surovin ve spojení s kořením získají body, přičemž vždy je možné uvařit až trojici jídel. Zároveň je důležité plánovat co využít a co si ponechat uložené v lednici, jak do druhého vaření, tak i pro kritika, který přijde zkontrolovat navařené pokrmy po sedmém kole a jeho mlsný jazyk si ukousnu vždy jen kousek jídla, respektive chodu dané suroviny od hráče, který má nejvíce daných žetonů. Zároveň se spolu s kritikem vyhodnocují karty šeptandy, sloužící jako variace na veřejné úkoly – proto je tak důležité objevit jejich podmínky během hry. A mimochodem skvělé je, že zadní strana desek restaurací obsahuje bodovací stupnici právě pro závěrečné počítání.

Takže v kostce ano, Zvířecí kuchtíci jsou ve svém jádru variabilním worker placementem se sbíráním surovin, chytrým vysíláním pracovníků pomocí tajně zvolených karet, správou surovin a taktizováním spojeným s odhadováním soupeřů.

Pestrá paleta kritiků i provozních!

Dojmy

Zvířecí kuchtíci jsou hrou, která trochu klame tělem. Ono totiž v barevně líbivém a v určitém pohledu skoro až dětsky rodinném vizuálu se skrývá chytrá, přístupná, variabilní, tematická, propracovaná, přemýšlivá hra, která sice využívá tradičních mechanik, ale v šikovně chytrém spojení, které nutí přemýšlet nad každým tahem, surovinou i uvařeným jídlem.

I když musím říct, že pravidla se mi osobně na první přečtení nestudovala úplně dobře, tak ve finále jsou Zvířecí kuchtíci po stránce mechanické v zásadě přístupnou hrou. Není zde moc věcí, které by vyžadovaly nějaké hlubší vysvětlení či obsahovaly skryté zádrhely. Navíc každý hráč má během hry přehlednou lama kartu na zadní straně své zástěny, takže se zkušenějším hráči odložíte pravidla už při prvním hraní. Méně zkušení hráči možná budou potřebovat poradit s některými schopnostmi, ale na to existuje přehledná a vše vysvětlující tabulka plná upřesnění.

Moc se mi líbí, jak je vlastně celý koncept elegantně přístupný a obsahuje základní worker placement. Prostě vezmete pracovníky, umístíte a získáte suroviny. Zároveň je ale mechaniky velmi dobře povýšena díky různé nosnosti pracovníků a s tím spojeným obráceným výběrem, ale i tajnou volbou lokací, kdy ty volí všichni najednou, takže nevíte, kam přesně soupeři půjdou, a na které suroviny, respektive lokace se zaměří. To představuje pro mě zajímavý prvek napětí a plánovací výzvu.

Hra zaujme nejen svými pravidly a pěknou hratelnosti, která je mimochodem příjemně svižná, ale i zpracováním, kterému dominuje jednak krásně barevná vizuální stránka, ale také kvalita všech komponent, od figurek, přes karty až po desky či suroviny nebo látkový pytlík. Jen škoda možná absence větší variability karet soutěží. Na druhou stranu si lze hru variabilně užít s provozními, kteří přinášejí větší variabilitu.

Líbí se mi, jak chytrá strategie se v jednoduchém herním konceptu skrývá. Hra totiž pocitově mechaniky nemá nic zbytečné navíc a autorům se dobře povedlo využít jádro mechanik, ale vše spojili do fungujícího mixu, který nabízí přístupnou základ se strategickým přesahem a plánováním pro celou rodinu.

Ano, mám pocit, že hra může fungovat pro rodinné hraní, ale i pro zkušenější hráče, jako lehčí a přístupnější titul, který však vyžaduje určitou míru plánování a strategie.

Svižnosti a dynamice hry rozhodně pomáhá její tempo a částečně simultánní hraní. To jednotlivá kola zrychluje i ve větším počtu hráčů. Což ostatně mohu jen doporučit, kdy za mě osobně je u hry největší zábava ve 3-4. Ve dvou je hra trochu volnější a nemá takový „škodící“ náboj, v pěti už nám přeci jen přišla trochu delší.

Líbí se mi i menší herní mechanické detaily, které šikovně fungují, jako třeba push-your-luck mechaniky půlnočního kupce, kdy nevíte, co v tomto krámku bude k dispozici a musíte trochu riskovat. Odměna může být velká, ale také pořádně hořká.

Díky počtu kritiků, karet šeptandy, losování surovin, ale i provozním hra zajišťuje dostatečnou variabilitu a znovuhratelnost i po několika (mnoha) partiích, což je samozřejmě další plus.

Co někomu může chybět, to je větší míra interakce. Ve hře sice je, ale spíš nepřímá „vykrádáním surovin“ a vlastně největší souboj nastává až ve finále o kritika v podobě poměřování velikosti (kvality) jídel.

Musím ještě jednou pochválit překlad Rexíků, zvlášť u provozních. To je opravdu vtipná paráda!

Zvířecí kuchtíci jsou zábavnou, přístupnou, chytrou hrou s nutností plánování, trochou štěstí a nádherným zpracováním, u které se budete bavit příjemnou svižnou hratelností, nápaditostí, ilustracemi i překladem. A hlavně hrou,, u které dostanete pořádný hlad! Doporučení? Za nás rozhodně!