Mravenci

Dokážete vládnout své kolonii pevnou rukou a v mravenčím mikrosvětě dovést své mraveniště k vítězství?

Mravenci a jejich fascinující malý svět. Věděli jste třeba, že mravenci jsou nejúspěšnějším živočišným druhem na planetě? Že se postupně vyvíjejí už od pozdní éry dinosaurů? Nebo že některé druhy unesou náklad až 300x těžší, než jsou sami? To je asi jako kdybyste si na záda hodili důlní rypadlo a odnesli si ho z práce domů a ráno zase zpátky. Nebo že mravenčí královna za svůj život zplodí třeba 20 miliónů potomků, kteří v naprosto přísné a jasně rozvržené hierarchii pracují pro svou kolonii? Ne? No já také ne, ale než jsem se pustil do novinky vydavatelství TLAMA games s názvem Mravenci, tematicky jsem se vrhnul do chytrých knih. Přeci jen je super, když u partie máte někoho, kdo vám chytře popíše propojení mechanik s tématem a ještě přidá pár zajímavostí, ne? Ne? No dobře, tady spíš ne. A proč? To si povíme o kus dál!

Mravenci jsou poměrně komplexní euro hrou postavenou na kartách, workerech, zabírání mapy, správě surovin a budování své vlastní variabilní desky a enginu pro 2-4 hráče od 13 let a s herní dobou okolo 45 min na hráči při prvních partiích až po nějakých cca 35 při větších zkušenostech. Každý z hráčů dostane do rukou jednu mravenčí kolonii, kterou musí rozvíjet, budovat a spravovat, ale i maximálně využívat její obyvatele, ať už vojáky, dělníky či průzkumníky pro dobro všech a v cestě za vítězstvím, protože na konci může být jen jedna mravenčí kolonie tou nejlepší. A že to není vůbec snadné, když spravujete kolonii obyvatel velikosti špendlíků a přitom svět okolo je obrovský, nebezpečný a plný nástrah a chtivých soupeřů.

Zpracování

První pohled na krabici hry Mravenci mě vrátil o pěkných pár měsíců zpět, když nám Tlama doručila hru Krysy z Wistaru – podobný tvar, podobné ilustrace, stejný vydavatel. Skoro jsem přemýšlel, zda se nejedná jen o nějaké volné pokračování předloňského (a námi chváleného) euro titulu. Ne, podobnost vychází čistě z rozhodnutí původního vydavatele, ale každá z her je zcela jiná. Zároveň musím říct, že se mi hodně líbí ilustrace zobrazující co jiného než právě mravence, kteří celé hře dali téma a nápad.

Po otevření boxu se připravte v první řadě na hromadu loupání a plokání žetonů a destiček – listy, zahrady, nepřátelé, předměty či místnosti. Je toho opravdu hodně a na počátku vám z komponent půjde trochu hlava kolem. A pak znovu při setupu a uklízení, ale to je jednoduše daň za bohatě prostřenou hru. Co hned na úvod musím ocenit, to je pěkně a přehledně udělaná herní ikonografie, kdy sice symbolů a pikrogramů není málo, ale jakmile do nich proniknete, hře výborně pomáhají a tlačí na plynulost partie.

Co mě překvapilo, to je skládací herní plán – ne snad nemile, jen jsem dlouho neviděl herní plán složený z desek se „zámky“ a více než 150 jedinečných herních karet, které extrémně zvyšují variabilitu a v kombinaci zajišťují originalitu každé partie.

Zatímco na jedné straně stojí zmíněné společné komponenty, tak na straně druhé je každý hráč během hry vybaven celou řadou svých herních nástrojů, dvojitou deskou mraveniště počínaje, přes destičky či žetony královny pokračuje, až konče dřevěnými žetony a kostičkami, které zde mají několik různých využití. Trochu škoda, že žetony nejsou stylizovány do podoby mravenců, podobně jako krysy ve Wistaru, ale na druhé straně během hry jsou jednoduchá kolečka a kostičky praktičtější. Respektive jsou praktičtější ve hře Mravenci, protože třeba kruhové žetony představují nejen mravence samotné, ale i jejich vývojová stádia či třeba mšice na kartách.

Rozhodně se nenechte vyděsit delšími pravidly. Ano, mají sice nějakých cca 20 stran hutněji popsaného textu, ale vše je přehledně a jasně vysvětlené a brzy zjistíte, že čistě z mechanického hlediska je hra přístupnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Ostatně základem je pochopit 6 typů hlavních akcí, 2 volné a 3 hlavní bodovaná kritéria.

I když ta změť žetonů, žetonků, kartonu a dřeva může po vybalení působit jako lehký strašák a nepřehledná hromádka, oceňuji, že po rozestavení hry (doporučuji větší stůl), je najednou vše pěkně přehledné a tematicky laděné v příjemném grafickém hávu. Jasně, pořád je to trochu abstraktní euro, ale dokážete si pod povrchem představit mravenčí kolonii rozprostírající se na kousku rozkvetlé zahrady.

Jak na to?

První minihra přichází u Mravenců při setupu. Příprava hry má totiž poměrně úctyhodných 20 bodů a než vše rozložíte na stůl, pár minut to zabere. A to ať už hrajete první hru nebo později s výběrem některých komponent jako jsou destičky vývoje či výběr specifických královen s počátečními bonusy a akcí pro vaše mraveniště. Důležité upozornění – nezapomeňte si ponechat dost prostoru pro zahrané karty, nebudete muset své mraveniště opatrně stěhovat jako já při první partii.

Základem hry na cestě k vítězství je zisk vítězných bodů, a to z několika strategických kategorií – budování hnízda, zisk feromonů, splnění skutků, postup na stupnici svatebního letu (uděláte mravenečkům, líbánky?), ale také za vyložené karty, poražené nepřátele, speciální předměty či získané mravence. Point salát? Ano, tak trochu. Ale výtečně namíchaný.

Hra nemá pevně daný počet kol nebo tahů, na počátku je vše otevření. Hráči se postupně střídají v tazích, kdy vždy každý zahraje jednu z 6 hlavních akcí a libovolné volné. Kromě samotných akcí je třeba pochopit herně klíčové prvky – vývoj mravenců v mraveništi, budování kolonie, obsazování plánu a zisk zdrojů nebo zisk hvězd, které zároveň slouží k ukončení hry. Každopádně jakmile je hráč na tahu, vybere si možnost kopání (rozšíření mraveniště), průzkum (na mapě), sběr (zisk surovin z plánu, vypouštění feromonů a šíření slávy své kolonie), vyložení dvou karet (z ruky do svého prostoru, přičemž karet jsou tři typy od dovedností, přes skutky až po nové místnosti a s různými efekty), vyložení karty a zlikvidování nepřátele (a zisk jeho žetonu pro odměny a body) nebo líhnutí (pro zisk nových mravenčích pomocníků a dělníků). K tomu si hráč přidá, respektive může přidat, některé z volných akcí a po vyhodnocení hraje další v pořadí.

A takhle to zní vyloženě jednoduše, že? No samozřejmě není, to by pravidla neměla deklarovaných 20 stran. Mravenci jsou komplexní, otevřenou a variabilní strategií plnou možností a taktiky.

Konec hry je spouštěn pomocí speciální stupnice hvězd, kterou hráči postupně plní společně získaným žetony hvězd ze svých desek a ve chvíli, kdy je zaplněn předepsaný počet, odehrají se poslední tahy a počítají kola.

A že se chcete o hře a pravidlech dozvědět víc? Není nic jednodušší, než skočit na web TLAMA games, kde jsou v záložce hry pravidla kompletně ke stažení.

Dojmy

Mravenci jsou velkou, komplexní, hlubokou a zábavnou strategickou euro hrou plnou možností, která možná trochu klame tělem, protože za líbivým vizuálem plným roztomilých mravenců se skrývá povedený herní skvost, který ovšem cílí zejména na milovníky větších a hutnějších euro her. A i těm umí mnohdy tihle roztomilý malí pracanti zamotat hlavu svými možnostmi.

Na jedné straně musím ocenit pěkně barevné zpracování a líbivé a vtipné herní ilustrace, na straně druhé ale i přiznat, že z množství symbolů a ikon se mi na počátku trochu zatočila hlava a nejednou jsem pravý význam hledal. Ostatně vysvětlující příloha má 3 strany A4, a i když má hra příjemnou učící křivku a pravidla postupně odložíte, při prvních seznámeních se hledání nevyhnete. Ne snad, že by něco bylo špatně vysvětleno, jen je toho jednoduše hodně.

V hře Mravenci dostanete na začátku omezené malé hřiště ke hraní a budování, ale jak hra postupuje, vaše kolonie, váš engine se rozrůstá a rozkvétá. To vede na jedné straně k prodlužujícím se herním kolům, prohlubujícím se vráskám na čele a čím dále komplexnějšímu plánování a přizpůsobování strategie. Na začátku vám přijde, že chcete stihnout vše, ale to samozřejmě nejde. Cestě k vítězství je v případě Mravenců celá řada a z bohatého menu je třeba vybrat si svou ideální cestu, která však zdaleka není definována jen rozhodnutím hráčů, ale i nabídkou dostupných karet. Hra v tomhle subjektivně připomíná takové hry jako je Mars Teraformace nebo Archa Nova, ale zároveň ani jeden z titulů nekopíruje a mechanicky jde svou cestou s podporou mravenčího tématu.

Právě zakomponování tématu se podle mě do hry povedlo velmi příjemně, ať už jde třeba o postupný vývoj mravenců od larev po dospělé pracovníky, specializace jednotlivých obyvatel či budování a plnění mraveniště nebo vytváření „řetězů“ cestiček na plánu.

Mám hrozně rád hry, které sice stojí dost investovaného času, ale po jejich odehrání mám chuť vrhnout se do další budovatelské partie a zkusit zase jiné možnosti a přístup. A přesně tohle mi Mravenci dávají naprosto dokonale. Tahle hra totiž v sobě kombinuje v ideálním poměru otevřenost a uzavřenost – na jedné straně máte zmíněný prostřený stůl možností, přístupů a strategie, na straně druhé musíte neustále zvažovat své omezené možnosti v počtu dostupných dělníků, rychlosti jakou se plní společná stupnice hvězd nebo karet, které držíte v ruce, a které můžete přidat do svého portfólia a enginu.

Hra se dělí do trojice pomyslných vzájemně propojených celků – soukromé mraveniště, prostor karet a centrální deska a klíčem k úspěchu je adekvátně vyvážit poměr mezi nimi, ale zároveň dotlačit jednu z kategorií k maximálnímu úspěchu.

Co se mi, zejména při pozdějších kolech, občas stane, je to, že než dokážu provázat a prokombinovat celou akci, směnu a proměnu při optimalizování tahu, dovedu zapomenout, co jsem přesně na začátku chtěl. Jasně, to je můj problém, ale chci tím ukázat, jak umí být hra na jedné straně trochu „přísná“ v tom, že musíte neustále držet pozornost a pečlivě plánovat a promýšlet své tahy. Ze začátku je hraní svižné, ale jak hra postupuje, rozhodně nechcete celou akci „promarnit“ na prosté vyslání jednoho žetonu mravence na plán.

Moc se mi líbí, jak se tvůrcům povedlo poskládat jednotlivé prvky dohromady. Celá hra působí nesmírně komplexně a propojeně, což by jí jiná velká eura mohla závidět. Jednotlivé prvky mají svůj smysl a účel.

Špatné plánování ve hře bolí. Hodně. Jakmile si špatně vypočítáte akce či možnosti, můžete lehce spadnout do neefektivních tahů a hra úplně nemá nějaký catch up mechanismus, který by hráče vyrovnal. Na jednu stranu to beru pozitivně – hraješ špatně, skončíš špatně. Na straně druhé to může méně zkušeným hráčům přinést určitou frustraci (ale možná i motivace do větší snahy příště?).

Co úplně nepotřebuji, to je hrát hru v plném počtu. 2-3 jsou optimální. Hra je dobře designovaná (pocitově) pro nižší počet a netrpí, ale ve čtyřech se prostě táhne. Ono se akce zdají přímočaré a rychlé, ale jak už jsem zmínil, s postupným vývojem partie se celková herní doba natahuje. Na druhou stranu se mi líbí dynamické střídání hráčů po jednotlivých akcích, což hře dává dobré zapojení všech kolem stolu a dobrý spád i s minimem interakce. Není to úplný solitér, ale ani vyloženě rubačka o místo a zdroje. Zároveň na centrálním plánu dochází k lehké kombinaci kooperace a kompetitivního soupeření.

Snad jediné, co mi u téhle hry prostě chybí je sólo. Podle mě by tady budování fungovalo bez problémů.

Mravenci jsou zábavnou, promyšlenou, komplexní a otevřenou euro strategií pro všechny, kdo milují pečlivé budování, taktizování a plánování, a kteří se nebojí malých velkých výzev, které může přinést správa a budování kolonie miniaturních obyvatel našich zahrad a parků. Pod líbivě barevným povrchem se skrývá hutná hra, která vás vtáhne a po pár úvodních tazích začne vařit hlavu svými možnostmi, aby vám ve finále přinesla příjemný pocit z dobře vybudované mravenčí kolonie. Palec nahoru, protože tahle hra se za nás jednoduše povedla.