Drákula vs. Van Helsing

K břehům Anglie neslyšně přirazila plachetnice. Tichá, bez posádky, ale zbrocená krví mnoha cestujících a posádky. Ano, Drákula se vrátil!

A protože se slavný krvesaj vrátil, nezbývá ubohým obyvatelům nic jiného, než se obrátit na nejpovolanějšího z nejpovolanějších, slavného lovce a profesora Van Helsinga, který se musí Drákulovi postavit ještě jednou a snad i udělat definitivní tečku za jeho řáděním. Nebo snad slavný valašský kníže ovládne obyvatele a postaví je na svou stranu? Potemnělé ulice města jsou připraveny na další legendární souboj!

A přesně to je náplní nové štychové karetní hry pro dva hráče vydavatelství REXhry s názvem Drákula vs. Van Helsing, kterou si hráči užijí od zhruba 10 let a v herní době okolo 20-35 min na jednu partii. Každý z hráčů se ujme role jedné ze dvou ikonických postav a v asymetrickém soupeření se snaží splnit své podmínky vítězství, tedy buď v pozici Van Helsinga udolat Drákulovi životy nebo naopak proměnit obyvatele jedné čtvrti na upíry či vydržet se zbývajícími životy do konce hry. Žádné remízy, tady platí, že vyhrát může jen jeden!

Zpracování

Drákula vs. Van Helsing patří mezi hry, u kterých jsem si hned na první pohled musel říct „wow, tohle se povedlo“. Mám hrozně rád originální přístup grafice, který v sobě kombinuje netradiční, až komiksový styl, a omezenou paletu barev, kterou jen zdůrazňuje podstatné prvky. A přesně tohle hra dokonale plní už od prvního pohledu – nevýrazné barvy v pozadí plné detailů, doplněné o výraznou červenou, která táhne Drákulu do popředí.

A podobně se nese celý herní obsah šikovně rozložený v krabičce, kdy jednoduchému, ale funkčnímu papírovému insertu dominuje krabička vytvořená ve stylu rakve hlavní postavy. Chápu, jsou to detaily, ale přesně tyhle detaily hry tlačí vpřed. Co se samotného obsahu týká, tak zde najdete desku barev a města rozdělenou na pět čtvrtí, dřevěnou loďku jako počítadlo kol, oboustranné žetony obyvatel (lidi na jedné, upíři na druhé), žetony barev a životů, ale hlavně sadu 32 karet (nebo možná spíš destiček) ve čtyřech barvách a hodnotách 1-8 a herní dřevěné stojánky, které neplní jen estetickou, ale hlavně funkční roli.

Ano, hra je graficky opravdu originální a výjimečná, kdy v sobě kombinuje omezenou barevnou škálu mdlého anglického přístavního města a podzimní tóny s výraznými barvami v podkresu rudé, modré, fialové a žluté. Nejen že vše na stole krásně vypadá, ale právě zvolená barevná kombinace hře přidává na jedné straně atmosféru, na straně druhé herní funkčnost a přehlednost.

Nesmím zapomenout ani na pravidla, která jsou velmi pěkně napsaná a jasná.

Jak na to?

Důležité je na začátku partie vybrat, kdo bude Drákula a kdo Van Helsing. Následně se doprostřed stolu položí herní plán a na každou čtvrť 4 obyvatelé, deska s barevnými žetony určujícími nejen trumfovou barvu. Každý hráč si vezme stojánek a Drákula své životy. Následně se zamíchají karty a každý hráč postupně dostane počáteční pětici, kterou si beze změny pořadí vyskládá do stojánku.

Hra je hrána maximálně na 5 kol, přičemž jak jsem již psal, každá strana má k vítězství trochu jinou cestu, byť způsob hraní je stejný. Principem hry je střídaní v tazích a hraní karet a jejich následné porovnání na konci kola.

Jakmile je hráč na tahu, dobere si kartu z balíčku a může jí buď vyměnit z jednou ze svých karet ve stojánku za zachování jejího pořadí, nebo jí odhodit. V obou případech dojde k vyhodnocení efektu odhozené karty, tyto vedou k odhalování karet, změně pozic, dalším tahům či třeba výměně se soupeřem. Pokud snad hráč nechce takto kartu zahrát, může vyhlásit konec kola-

Kolo také končí ve chvíli, kdy dojde dobírací balíček. Následně si hráči porovnají hodnoty a barvy karet v jednotlivých čtvrtích – trumfová barva vždy vítězí, jinak jsou porovnávány hodnoty, v případě shody síla barvy dle stupnice. Za každé vítězství Van Helsinga ztratí Drákula jeden život, za každé vítězství Drákuly je naopak otočen jeden obyvatel na upírskou stranu. Pokud Drákula ztratí kdykoliv všech 12 životů, vyhrává lovec, pokud Drákula v jedné čtvrti obrátí na upíry všechny 4 obyvatele, vyhrává on. Stejně jako když hra dospěje k nerozhodnému výsledku až do konce pátého posledního kola.

Dojmy

Drákula vs. Van Helsing je brilantní vyladěnou hrou pro dva hráče, která boduje snad ve všech aspektech, na které si vzpomenu a ukazuje v sobě dokonalou synergii grafické krásy a herní jednoduchosti spolu s geniální promyšleností, která se nesmírně povedla.

Předně je tu nádherné zpracování a grafika, která v sobě kombinuje gotickou krásu a dobové zasazení s moderním stylem utlumených barev vytažených funkčními herními prvky do popředí. K tomu všechny detaily jako žetony srdce propíchnuté kůlem, stojánky na karty nebo parádní ilustrace obyvatel.

Herní mechanikou i pravidly je hra v podstatě velmi jednoduchá – líznete kartu, vyhodnotíte kartu. Přitom je ale koncept plný strategické hloubky kombinující v sobě pečlivé plánování a rozhodování, ale i pomyslný závod plný napětí o trumfové karty v situaci, kdy přesně nevíte, kdy může dojít ke konci kola. I díky tomu je každá partie, každé jednotlivé kolo plné napětí a až pokerové opatrnosti a riskování.

Z pravidel by se mohlo zdát, že obě strany nejsou zcela vyrovnané – přeci jen poměr 4 proměněných obyvatel proti 12 životům nezní moc férově, ale ve výsledku je naopak titul vyrovnaný k až nečekané dokonalosti, kdy všechny naše partie byly nejen vyrovnané, ale hlavně plné napětí až do konce, a často se stávalo, že rozdíl mezi vítězství/prohra stran byl okamžikem jednoho nebo dvou tahů.

Hra nabízí rychlou a dynamickou hratelnost plnou překvapení, ale je třeba myslet na to, že do partie promlouvá vliv náhody, která může mít na celý vývoj vliv. Přeci jen když si jeden „dolíže“ plnou ruku trumfů, hraje se proti takovému rozestavení velmi špatně. Věřte mi, zažil jsem to.

Velký vliv na celou hru a strategické možnosti mají samozřejmě efekty karet, kdy celou osmičku je třeba co nejšikovněji využít a pochopit princip tak, aby ani „prosté“ otočení karty nevedlo k nějaké vaší nevýhodě.

Přechytračit a přetlačit soupeře – přesně to je hlavní premisa a náplň této hry, která je zde však dávkována naprosto skvěle a funkčně, ale hlavně zábavně v jednoduchém principu.

Drákula vs. Van Helsing je pro mě tematickou, dokonale fungující, zábavnou a ve všech herních i neherních pohledech vynikající dvojkovkou, která bezesporu patří mezi ty nejlepší hry, které u nás letos vyšly. V jednoduchém herním principu se skrývá plíživé napětí, chytrá hratelnost a strategické možnosti, které dělají z každého kola pečlivě plánovaný souboj ostrých tesáků a vychytralé mysli. Za nás má tahle hra zcela maximální doporučení.