Golemové přerovnávající staré svitky a upravující knihovny, čertí pivovarnicí, mlynáři s hrnečky dušiček na okně a slavné výstaviště plné robotů? Inu takovou Prahu jste dosud neviděli!

V druhé polovině 19. stol. se Prahou prohnala celá řada devastujících povodní. Ty sice měli původ v různých přítocích Vltavy, ale vždy bylo jejich následkem devastující řádění vody v ulicích Prahy i přilehlém okolí. Ta největší v roce 1890 dokonce vedle ke zborcení velké části slavného Karlova mostu, což vedlo k jeho rozsáhlé rekonstrukci, která trvala až do roku 1892. To jsou prostá historická fakta, která se odehrávala na pozadí dalších velkých historických změn a milníků nejen v Praze samotné, ale v celém Českém království. Jenže teď si na chvíli představte, že Praha je v roce 1890 jiná. Respektive ona už takto přitahuje celou řadu bájí a pověstí a mystických spojení, ale v téhle Praze, tak jak jí přetvořila trojice autorů Petr Vojtěch, Jindřich Pavlásek a Michal Peichl, se roztodivné bytosti stávají skutečností a skutečnými obyvateli české metropole. Mezi lidmi tak běžně žijí vodníci, čerti, golemové či roboti a nad hlavou se sem tam mihne čarodějnice. Jenže zapomeňte na strašidla, kterým je lepší se vyhnout, tihle jsou zkrátka běžnými obyvateli, provozujícími své podniky, těžce pracujícími v různých odvětvích a spravujícími staré městské čtvrti. A právě tihle se musí spojit s váženými měšťany a společně opět vybudovat a přebudovat těžce zkoušené město Prahu na prahu nové éry. Troufnete se jim pomoci?
Praha neviděná je nová velká ryze česká strategická euro hra kombinující worker placement, postup po stupnicích, využívání miniher, správu zdrojů a plnění úkolů pro obnovu města, přičemž je určena pro 1-4 hráče od 14 let a s herní dobou okolo 90-120 min. Každý z hráčů se ujímá role jednoho z měšťanů, vysílá své originální pracovníky na herní plán, buduje čtvrti a zničené mosty a využívá celou řadu herních možností pro maximalizaci bodového zisku na konci partie. Protože jen ten, kdo se nejvíce zapojí do obnovy města, může být vítězem.

Zpracování
Asi málokoho překvapí, když napíšu, že Praha Neviděná je prostě velká hra a svou krásu, stejně jako naše hlavní město, dává okatě na odiv už prvním pohledem na krabici, kterou zdobí za mě osobně nesmírně povedená a tematická grafická stránka, která byla využita i na komponenty hry, kdy se v sobě kombinují výraznější barvy ústřední čtveřice frakcí, ale ve spojení se sépiovým nádechem tak typickým pro 19. stol. Jednoduše tím chci napsat, že za mě osobně se grafická stránka hry velmi, ale velmi povedla a hra má dokonale osobitý ráz. Ostatně přesvědčte se sami na fotkách nebo v rámci unboxing na instargramu či youtube.
Stejně jako je vtahující svou grafikou a váhou, dokáže vás hra pohltit i množstvím mnoha komponent, která velmi šikovně rozložíte do připraveného insertu, kde má všechno své místo a došlo i na vyjímatelné misky na žetony surovin. I když však hra obsahuje šikovný insert, připravte se na to, že příprava nějakou tu chvíli zabere, protože věcí zde najdete skutečně hodně a celý setup má 23 postupných kroků. I kdy část je společná pro všechny hráče. Tady rovnou musím pochválit pravidla, kde najdete skutečně vše, pěkně rozepsané, dostatek příkladů, vysvětlení. Za mě se jedná o jedny z nejlepších pravidle, které jsem letos četl. A i když je toho ve hře dost, vše má svou logiku.
Hře jako takové dominuje velký herní plán, na kterém najdete jednotlivé herní čtvrti pro každou z frakcí, centrální Vltavu, místa na (zbořené) mosty, i všemožné stupnice a ukazatele speciální miniher pro každou z frakcí ve hře. Osobně se mi plán líbí. Je velký, má zajímavé dispoziční řešení, ale hlavně je graficky líbivý. Kromě plánu najdete v krabici desítky různých žetonů a žetonů, karty, variabilní komponenty pro setup či výbavu pro sólo hraní. A ano, za insert budete rádi, protože tohle vyloupat a pak rozkládat ze sáčků by bylo solidní peklo.
Pro každého hráče je připravena sada komponent začínající herní deskou, přes různé označovače, až po herní figurky pracovníků v podobě golema, robota, čerta a vodníka, kteří nemají jen stylistický, ale hlavně herní význam.
Co se mi opravdu líbí, to je využitá ikonografie, ale i rozložení herních prvků, které dohromady pomáhají povedené hratelnosti a docela rychlému naskočení do dění. Jasně, první tahy či partie jsou pomalejší, protože toho není málo, ale jakmile si na herní prvky zvyknete a naučíte se v rámci hry plánovat, partie dostávají a svižnosti.
Celkově je zpracování v kostce řečeno prémiové, líbivé a pořádně tematické. A strašně se mi líbí. Potištěné figurky, pěkná ikonografie, líbivá „dobově“ vyhlížející grafika, vtahující zpracování a chytré nápady. Nedělám to často, ale tady musím napsat, že poměr cena versus výkon je naprosto skvělý.

Jak na to?
Dobře, pokud byste se chtěli do Prahy Neviděné propadnout a nastudovat celá pravidla, jsou k dispozici přímo na stránkách Albi, a to včetně krásného tematického úvodu do hry.
Na začátku partie je Praha zničená po povodni a před nutnou rozsáhlou rekonstrukcí. Mosty jsou spadlé, budovy podmáčené. Ale magičtí tvorové připraveni přidat ruku k dílů. Jakmile tak máte rozložené na stole všechny komponenty, na což je třeba vyhradit si dost času i prostoru, můžete se vrhnout do budování.
Hra probíhá na trojice velkých kol, tzv. ér, v rámci kterých se hráči střídají v tazích, vysílají své pracovníky, budují budovy i mosty, využívají rozsáhlá akční pole a snaží se získat nejen dostatek vlivu, ale i úspěch v jednotlivých originální minihrách v rámci jednotlivých čtvrtí, kdy každá patří jiné frakci a každá funguje trochu jinak.
V rámci tahu může hráč využít jednu z pětice akcí – umístění dělníka, návštěvu budovy, stavbu mostu či budovy a pasování. Základní akce, tedy vyslání dělníka, je v zásadě esencí čistého worker placementu, tedy vyšlete pracovníka a obdržíte odměnu dle druhu dělníka (liší se domovští a cizí), ale zároveň vyhodnotíte minihru umístěnou v příslušné čtvrti. A právě minihry jsou jedním z tematických a mechanických jader hry – u golemů pohybujete figurkou po speciální mřížce pro odměny, u čertů sbíráte kouzelné předměty z magického ohně, u vodníků se plavíte po Vltavě a získáváte odměnu z mlýnských kol a u robotů zase těžíte z nápadů, protože je dopředu žene vynalézavost. Ano, minihry jsou spojeny s odměnami a bonusy, ale hlavně s vítěznými body na konci hry. Každopádně dělníci/bytosti zůstávají ve čtvrtích, ve kterých však následně mohou navštívit postavené budovy pro zisk dalších odměn. A zároveň je stavba budov třetí možnou akcí, kdy v každé čtvrti jsou 3 pozice pro budovy, na které se vykládají karty uhrazením nákladů na stavbu. A inu hádáte správně, zase hlavně pro zisk bodů. Kromě budov lze též budovat mosty, přičemž ty jsou bodovým ziskem, ale také následným propojením čtvrtí pro variabilnější možnost využití dělníků na plánu.
Kromě akcí vedoucích k získávání surovin, bodů a odměn a renovaci Prahy jako takové je nutné zmínit stupnice vlivu, které se nacházejí v jednotlivých čtvrtích a jsou spojeny s popularitou dané frakce v rámci jednotlivých kol, což hráče motivuje nesoustředit se jen na jeden herní prvek, ale svou snahu rozložit.
A to je v zásadě – ve velmi hrubé kostce vše. Ono v zásadě hra probíhá poměrně svižně v rámci jednotlivých tahů, přičemž cílem je dobře svou snahu naplánovat a optimalizovat pro maximální využití každé akce, kterých je nutně omezený počet.

Dojmy
Krásně a tematicky zpracovaná, chytře designovaná, tematicky akční, s jasnými pravidly, strategickou a přemýšlivou hratelností, výraznou hloubkou, mnoha možnostmi, vysokou znovuhratelností, nápadidostí. Zkrátka ano, mám za to, že Praha Neviděná se velmi povedla a rychle se zařadila mezi mé nejoblíbenější tituly letošního roku, a to nejen na poli euro her.
V první řadě mě dostalo zpracování. Asi ano, jsem trochu povrchní, ale mám prostě rád líbivé a tematické hry a Praha Neviděná mi přesně tohle nabízí – originální téma s chytrým propojením skutečné minulosti a legend, provázanost jednotlivých herních prvků s tématem, nápadité minihry. A k tomu vysokou kvalitu grafické stránky i zpracování hry po stránce materiálové.
Autorům se povedl skutečně mistrovský počin, tedy dle mého názoru, v tom, že dokonale propojili v podstatě úplně jednoduchý základní mechanismus umístění a vyhodnocení dělníka s tematickým a chytře logickým přesahem v podobě miniher, variabilního a neustále se měnícího vlivu a bodování čtvrtí, ale i možností využití budov. V rámci hry tak vlastně neustále neřešíte jen základní umístění a odměnu, ale snažíte se plánovat dopředu v několika rovinách dalších tahů, protože zisk základní suroviny je skutečně jen holé minimum, které za umístění figurky získáte a musíte přemýšlet mnohem dále. Což je prostě parádní prvek, které mě osobně ve hře nesmírně baví a přesně tenhle typ her s plánovacím přesahem mám nesmírně rád, díky té možnosti prokombinování a radosti z maximálního zisku v každém tahu.
Zároveň je však třeba napsat, že právě toho propojení a přesah může u hry lehce skončit u analytické paralýzy, protože neustále plánujete, propočítáváte a přemýšlíte, a to v zásadě s takřka nulovou náhodou. Hru zkrátka hrajete v několika propojených rovinách zároveň, které však ve svém spojení doslova dokonale fungují a během partie vám to vůbec nepřijde rušivé. Jen se připravte na to, že čím více do hry proniknete, tím delší budou pravděpodobně některé vaše tahy.
Hodně se mi líbí nápad s jednotlivými minihrami, které jsou logicky i tematicky navázané na jednotlivé frakce a jejich fungování, ale i variabilní bodování. Navíc právě přelévání vlivu a popularity spolu s variabilní setupem miniher, zajišťuje vysokou variabilitu a znovuhratelnost celé hry.
Líbí se mi, jak je hra na jedné straně otevřená a nabízí volný prostor pro možnosti, ale zároveň sama sebe pomyslně uzavírá a svým způsobem možnosti limituje, jako třeba omezeným prostorem pro budovy, přičemž stavba je založena na předem daných podmínkách, nebo budováním mostů, na což potřebujete pomoc jednotlivých cechů/frakcí.
Co může u hry někomu vadit, to je trochu mírnější rozvoj jednotlivých kol. Nechci říct repetivivnost, to určitě ne, ale Praha Neviděná není podle mě tím tipem hry, kdy v prvním kole udělat jen pár věcí a ve třetí éře nestačíte počítat suroviny, body a možnosti. Tady mi prostě přijde herní křivka mírnější. A vlastně se mi to líbí, protože hra má konstantnější ráz. Zároveň ale tento postupnější ráz hra nahrazuje větší variabilitou a možnostmi mezi partiemi a mnoha cestami k vítězství, protože nabízí otevřené možností a volnou roku k prokombinování využití jednotlivých prvků.
Možná vám to z pravidel nebo na začátku nebude připadat, ale připravte se na solidní míru různě dané interakce mezi hráči.
Svou inovací a svěžím přístupem, kdy na jednoduchém principu stojí provázaná, velká a chytrá hratelnost, mi Praha Neviděná připomíná hry třeba od Vitala Lacerdy. A to prosím berte jako maximální míru uznání.
Jedná se prostě o strategickou, hlubokou hru, ale s elegantní hratelností a mnoha možnostmi. Za což všem třem tvůrcům patří uznání i díky.
Přiznám se, že úplně nemám potřebu hrát hru znovu ve čtyřech. Naše partie atakovala vždy 120 min (dokonce lehce přes) a přišlo mi, že občas čekám na tah až moc dlouho. Rozhodně je podle mě Praha lepší ve dvou nebo třech.
Asi jsem to ještě nezdůraznil, ale líbí se mi systém čtveřice originálních workerů, kdy nejsou rozlišeni jen tak na parádu, ale těží ze své příslušnosti k cechům a ve správném kombinaci dokáží přinést vítané bonusy či aktivovat specifické budovy ve městě. To hře dává další herní přesah.
Praha neviděná je o kombinacích, je o správném využívání míst, propočítávání a strategii. Ale také o časování akcí. Pro optimální využití či zisk potřebných věcí musíte správně zvolit čas dané akce, respektive vyslání dělníka, protože díky minihrám dostává hra poměrně dynamický náboj plný změn.
Praha Neviděná je dalším potvrzením, že čeští tvůrci hry skutečně umí. Jedná se o vybroušený pražský diamant, který září do dálky nejen svým zpracováním, ale rozjezdu i svou hratelností plnou možností, rozhodování, plánování a potenciálu, který je až fascinující radost objevovat. Pro mě osobně se jedná o jednu z nejlepších euro her letošního roku, ale dost pravděpodobně i jednu z top10 her letošního roku, protože se mi prostě dokonale trefila tématem, zpracováním, hratelností i zábavou.
Hru můžete koupit u Albi zde!
Praha Neviděná
Autoři: Petr Vojtěch, Jindřich Pavlásek a Michal Peichl
Vydavatelství: Albi
Rok vydání: 2026
Počet hráčů: 1-4
Věk: 14+
Herní doba: 90-120 min












