Zkouška lesa

Vypravte se do Prastarého lesa, napište svůj jedinečný příběh a získejte titul Ochránce, který brání místní obyvatele. Jen se nesmíte zaleknout všech výzev, které vám tahle hra přichystá!

Zvolte si svého hrdinu…

Nastala magická rovnodennost a malí i velcí obyvatelé prastarého lesa v Zeleném údolí se scházejí k započetí jedinečného obřadu zkoušky lesa. Tato zkouška má rozhodnout o tom, kdo je nejodvážnějším dobrodruhem a kdo bude nosit titul Ochránce, který je zodpovědný za ochranu ostatních obyvatel. A letos se do klání vydávají skuteční malí hrdinové – bodlavý Ježek, poskakující Žabák, hrdý Myšák a Červenka plachtící mezi stromy. Možná jsou malí vzrůstem, ale rozhodně jsou velcí svou odvahou a činy. A každý z nich teď musí napsat svůj vlastní hrdinský příběh plný velkých činů i překonání nemalých překážek. Jakmile se poslední paprsky pomalu ztratí za obzorem, vydávají se hrdinové do temných příkrovů větví, proplést se bludištěm stezek, vzhůru za několika denní výzvou a vzhůru do oslavných písní!

Přiznávám, že úvodní příběh mě u hry Zkouška lesa zaujal. Máme rádi hry plné zvířat, ať už skutečných či těch pohádkových a jak úvod, tak i grafika mě k téhle hře od počátku lákaly. A také logo vydavatelství Rebel, které mám velmi rád už od vydání hry Na louce, u které se, stejně jako u Zkoušky lesa, polské vydavatelství spojilo na našem trhu s českým asmodee. Inu a díky tomuto spojení máme možnost vydat se na jedinečnou cestu lesem a napsat své vlastní (ne)hrdinské příběhy.

Zkouška lesa je kompetitivní hra, která v sobě kombinuje prvky her na hrdiny, sbírání sad, pohyb po mapě, využívání akčních žetonů, správu surovin a multi využívání herních karet, za níž stojí Giancarlo Spinelli, který jí vytvořil pro 2-4 hráče od 12 let a s herní dobou okolo 60-120 min. Každý z hráčů se ujímá jednoho zvířecího hrdiny a během čtveřice kol, čtveřice dní, musí procházet lesem, využívat různé lokace, sbírat suroviny, plnit nesčetné výzvy i hrdinské činy, vydávat se na přetěžké výpravy, spolupracovat s obyvateli lesa, ale i získávat a využívat vybavení a zakládat tábory k odpočinku. A na konci se musí rozhodnout, kdo bude oslavovaným hrdinou, kdo temným padouchem, ale hlavně kdo bude novým Ochráncem.

… vydejte se do prastarého lesa …

Zpracování

Zkouška lesa je hned na první pohled hrou, která se lehce zařadí mezi vizuálně nejpodmanivější a nejkrásnější tituly letošního roku. Anna „Mikado“ Przybylska a Adam Strzelecki vytvořili společně vizuálně podmanivý svět plný detailů, odkazů, grafické pohádky a lesní pohody a na cestu do lesní říe zve už jen svou poměrně velkou a těžkou krabicí.

Jako první musím zmínit pravidla. Zkouška lesa na jedné straně určitě není těžkou hrou. Řekl bych v kostce taková středně náročnější hra i pro rodinnější hraní. Jenže zároveň pravidel je, minimálně z počátku, ve hře poměrně dost. Není to jen o tom, že mají více než dvě desítky stran, ale všechny prvky, možnosti a propojení a i ikonografii je třeba vstřebat a naučení i vysvětlení hry chvílí zabere. Zároveň rozhodně pro méně zkušené hráče doporučuji vyhradit si nějaký čas navíc před prvními partiemi i na hraní. Ale hry se nebojte, protože co možná na papíře vypadá komplexně nebo kombinovaně, je ve výsledku při hře velmi dobře navržené a funkční.

Co mě osobně rozhodně překvapilo, a to tedy příjemně, to je obsažený insert z pevného kartonu, respektive papírové směsi, kam uložíte všechny komponenty, ale který má i vyjímatelný zásobník na suroviny.

Co pro mě bylo velkým překvapením, to je herní plán představující jak centrální Prastarý les s jeho stezkami, místy a zákoutími, ale také pole na nabídky a zásoby karet či žetony předmětů v krámku. Totiž plán je sice krásně ilustrovaný, pěkně rozřazený a přehledný, ale také hodně velký a na stole zabere skutečně hodně místa. Chápu snahu tvůrců o přehlednost a praktické rozložení, ale pokud disponujete menšími jídelními stoly, zahrajete si hru tak maximálně na zemi. A to ani nemluvím o dalších komponentech, respektive prostoru, který hra vyžaduje, a to zejména na desky postav, u kterých je třeba ponechat prostor pro zahrané a postupně zasouvané karty.

Ostatně když už jsem u toho, tak je třeba zmínit, že každá postava disponuje svou sadou – potištěnou dřevěnou figurkou, akčními žetony i vlaječkami výprav a také přehlednou herní deskou, která je plně funkční. Jen zasouvání herních karet, které postupně tvoří příběh hrdinů, může být z počátku horší a osvědčilo se nám karty obalit pro jednodušší manipulaci. Ovšem systém postupné tvorby vlastního příběhu pomocí získaných karet je skvělý a krásně dokresluje téma hry.

Samotných karet je ve hře několik typů, kdy však mají podobnou strukturu, což pomáhá rychlé orientaci a přehlednosti komponent, ať už se jedná o činy, setkání či výpravy.

Nedílnou součástí hry je řada žetonů a destiček, které je třeba vyloupat, ale u kterých chválím kvalitu tisku i tloušťku papíru. Vzhledem k poměrně časté manipulaci je to rozhodně dobrá volba, stejně jako dřevěné potištěné žetony surovin.

Ano, Zkouška lesa je z hlediska počtu komponent i kvality zpracování velká hra. Všeho je hodně! Více než 100 karet, obří plán, spousta žetonů, přes desítku otáčecích kolací, potištěné figurky i žetony a vše zabaleno v krásné pohádkové grafice. Za tohle má zkrátka titul velké plus.

… plňte hrdinské výzvy nebo buďte padouchem ..

Jak na to?

I když o pár řádků výše píšu, že je hra komponentově obsáhlá a bohatá, tak na přípravě se to skoro neodráží, protože ta je naopak až překvapivě rychlá a skoro se mi chce napsat příjemná. Na stůl rozložíte herní plán, na všechna příslušná přesně daná místa vyskládáte žetony, lokace a karty a bokem položíte zásobník na suroviny a kostky boje. Každý hráč si vezme jednu postavu, sadu vlajek, žetonu morálky, pacek a figurku a k tomu přehledovku a do začátku pár surovin a 5 karet činů. Následně se figurky umístí na vybraná počáteční pole a vzhůru do souboje o titul.

Celá hra se točí kolem několika zásadních prvků – herní plánu, po kterém hráči putují, navštěvují místa, pořádají výpravy a využívají akční pole. Dále kolem karet, jejichž hraním a vykládáním nad svou desku každý hráč píše svůj příběh, přičemž hrané karty přidávají důležité herní symboly a tvoří tak lehký engine building. A pak samozřejmě kolem akčních žetonů, které tvoří jádro hry a definují 16 hlavních akcí, které mají hráči na celou partii k dispozici (jinými slovy 4 hlavní akce na 4 herní kola).

Samozřejmě nechci vysvětlovat kompletně (ani komplexně) celá pravidla, jsou k dispozici v aktualizované verzi na stránkách asmodee. A ne, nemusíte se bát, pokud byste po poznámce „budete hrát na neurčené množství kol“ chvíli tápali, jak je vlastně hra dlouhá a kdy končí. Na hru máte 4 dny – 4 kola a v každém kole 4 hlavní povinné akce (tedy 4 akční packy).

Hráči se postupně střídají na tahu, během kterých mají možnost provést až 3 akce, kdy 2 jsou volitelné a jedna povinná. Jako volitelnou možnost může aktivní hráč putovat po lese skrze stezky a lokace a to dle počtu symbolů na své desce a kartách. Druhou volitelnou možností je zahrání karty činu z ruky, a to zaplacením její ceny a vyložením do tabla nad desku. Vtip je v tom, že některé karty činů vyžadují specifická místa, některé specifické podmínky či suroviny. A všechny patří do jiné skupiny – dobré a zlé, obchodní, průkopnické a bojové. Tohle rozdělení není jen tematické, ale výrazně herně funkční, protože určuje zařazení karty i bonusové symboly, které do dalšího dění přináší. Zatímco dobré/zlé mění karmu postavy, tak obchodní, průkopnické a bojové přidávají symboly podstatné pro obchodování, pohyb či boj v průběhu hry. A tedy nejen to, protože zároveň lze na kartách najít body a také symboly bonusových surovin či jedinečné symboly odkazující na herní prvky. A tady musím zmínit, že symboly se sice rychle zautomatizují a herně dobře fungují, ale z počátku jich je více než dost a zorientovat se trvá. Ostatně to je vlastně jedna z největších výzev hry, ale o tom až dále v dojmech.

Každopádně ke dvěma volitelným možnostem je jedna povinná, a to umístění žetonu packy a vykonání příslušné akce, ať už se jedná o splnění karty setkání, využití lokace a jejich možností, vydání se na výpravu do jednoho z trojice nebezpečných míst či pomoc obyvatelům. V zásadě všechny akce se točí kolem získávání karet do vlastního příběhu, surovin či artefaktů, předmětů či obchodování a také boje s nepřáteli. A i když jsou možnosti vždy vysvětleny pomocí přehledné ikonografie, opakovaně uvádím, že první partie se prodlužuje hledáním a snahou pochopit všechny možnosti, násobení a herní prvky.

Dalším prvkem hry je táboření. Na začátku dostane každý hráč tři žetony táborů, a jakmile mu dojdou žetony pacek, musí se utábořit, a to položením žetonu na herní plán s případným získáním zde umístěných bonusů. A právě ve chvíli, kdy se všichni na konci svých kol utáboří, začíná následně buď nový den (nové kolo) nebo, v případě že všichni vypotřebovali packy i tábory, nastává závěrečné bodování, a to sečtením bodů na kartách v příbězích, získané artefakty, morálku, zdolané výpravy či žetony legendárních činů. A tady rád podotknu, že v průběhu testovacích partií bylo naše skóre bez ohledu na počet hráčů poměrně solidně vyrovnané.

Z hlediska pravidla a hraní musím zmínit, že na konci pravidel najdete přehledný popis karet, předmětů, artefaktů i žetonů stanů, takže jakmile se ztrácíte, stačí význam dohledat.

… a získejte titul Ochránce!

Dojmy

Zkouška lesa je hrou, která nabízí okouzlující dobrodružství v pohádkových kulisách Prastarého lesa, kde na hráče čeká variabilní herní zážitek plný těžkých voleb, hrdinských činů, rozhodování, správy surovin, ale i karet, chytrých mechanik, tematické hloubky, možností a rozhodování. A ano, za mě osobně se jedná o velmi, ale velmi povedený titul, byť naskočit do něj pro mě z počátku nebylo úplně snadné, a to zejména z hlediska pravidel a jejich vysvětlení, byť ve výsledku je hra příjemně přístupná a mechanicky propojená. Tak as teď postupně.

Prvním velkým kladem je zpracování. Nemyslím tím jen kvalitu dřevěných komponent, hezké zpracování a rozvržení karet či ikonografii, které je sice rozsáhlá, ale po zažití dobře funguje. Ne, myslím tím zejména ilustrace, které hráče vtahují do pohádkového fantasy světa lesních tvorů plného krás, ale i nebezpečí a i ty největší padouchy si budete na kartách pěknou chvíli prohlížet. Zpracování hry je zkrátka ve finále na jedničku.

Zkouška lesa pro mě balancuje někde na hraně povedeného eura a lehkého ameritrashe svými příběhovými/RPG prvky. Byť se samozřejmě převážně jedná o euro se surovinami, kartami a akčními žetony, může někoho po přečtení pravidel i hraní napadnout, že hra obsahuje jistou míru náhody, ať už se jedná o soubojové kostky, dobrané karty či výpravy. Ano, obsahuje, ale mám pocit, že se náhodu daří šikovně propojit s tématem. Vezměte si třeba kostky – na boj je nutné se připravit a vybavit, ale i v realitě může promluvit aspoň mírná náhoda. Stejně tak nikdy nevíte, jaké nebezpečí a dobrodružství vás čeká na náročné výpravě do neznáma. Musíte se (opět) připravit jak nejlépe to jde a odvážnému štěstí přeje, jak se říká, a zdolání výpravy prostě musí být skutečnou odměnou, nejen pohodovou procházkou, jako zbytek herního plánu. Takže ano, ve hře je náhoda, ale Zkouška lesa s ní pracuje tematicky šikovně a prakticky. Rozhodně se nejedná o nijak frustrující prvek.

Líbí se mi, jak hra pracuje s budováním tabla/enginu v podobě vyprávěného příběhu, kdy každá karta má jasný význam a posunuje hráče vybranou cestou. Zde se mi rozhodně nejvíc líbí princip morálky, kde hráči postupují na stupnici podle toho, zda plní hrdinské činy či se vydávají na pouť padouchů. A není to jen o stupnici a bodech, ale i některých herních možnostech, které jsou na morálku přímo navázány. Hra se zkrátka k hrdinovi v některých aspektech chová jinak, pokud je hrdina a jinak, pokud je padouchem.

Dalším prvkem, který se mi líbí je využití karet. Nejde totiž jen o jejich prosté hraní a využívání symbolů/akcí, ale karty zde slouží i jako jeden z typů surovin, zejména pak pro posílení vykonaných možností. Během hry tak hráči často volí, kterou kartu si ponechat, a kterou zahrát, kterou odhodit, a které bude vhodná do příběhu.

Líbí se mi, jak se les a lokace proměňují během hry. Celé partii to dává nejen pěknou dynamiku, ale hře jako takové i velkou variabilitu a znovuhratelnost. Hráči mají během partie velký prostor k rozhodování a možnostem postupu, takže žádné hry nejsou stejné. Navíc jednotlivé partie jsou i přes rozdílné přístupy vyrovnané a záleží zejména na správné optimalizaci zdrojů, možností a omezených tahů. Ono to může vypadat, že toho ve hře uděláte hodně, ale je třeba si uvědomit, že v jádru 16 tahů není mnoho a každý to chce využít na maximum. Což však často může vést k poměrně velké paralytické analýze, které umí hru ve více hráčích či s přemýšlivějšími hrdiny protáhnout. Zatímco tak hra umí velmi dobře plynout a pokud jí znáte, tak třeba ve dvou se dostanete na cca 60-70 min, měli jsme i partii, které ve 4 trvala lehce přes 2 hodiny.

Co je za mě u hry trochu škoda, to je absence sóla. Ano, nevynikl by interakční prvek mezi hráči třeba v podobě lehkých soubojů, ale podle mě by hře i tak slušel. Ostatně když už jsme i interakce, ta zde sice lehce je, ale není zrovna výrazným prvkem.

Co musím zmínit, to je věkové doporučení. Dovedu si představit 10+, ale rozhodně se nejedná o hru pro mladší školáky. Nejde ani tak o složitost na linii komplexity, ale spíš na množství prvků, nad kterými je během hry třeba přemýšlet, plánovat a sledovat.

Na počátku jsem se trochu obával dostatečné znovuhratelnosti, ale musím říct, že díky velkému množství karet, různých výzev a možností nabízí hra dokola svěží hratelnost, nová rozhodnutí a originální vývoj.

Každý tah umí být malým myšlenkovým cvičením s plánovacím přesahem na linii pohybu, hraní karet a využívání akcí. A to i s ohledem na možnost volného pořadí všech tří možností, což je prvek důležitější, než se může zdát a je třeba si ho zapamatovat.

Zkouška lesa je povedenou dobrodružnou výpravou s krásným pohádkovým balením, nádhernými ilustracemi i zpracováním, bohatou variabilitou a možnostmi a zábavným objevováním a psaním vlastního hrdinského příběhu na cestě k titulu lesního Ochránce. Tak jaký bude váš příběh?