Čajová zahrada: Puerh

Vydejte se s novými možnostmi ke šlechtickému dvoru a vytvořte dokonalé čajové puerhy.

Tomáš Holek vletěl na deskoherní trh jako hurikán – Galileo Galilei, SETI, Jezírko, Aquaria a také Čajová zahrada, která vznikla ve spojení s vydavatelstvím Albi. A i když z trojice euro her závěru roku 2024 byla „Čajovka“ považována za možná nejslabší, tak nám se líbila, ať už tematickým zasazením do staré Číny a pěstování čaje, grafickým zpracováním s příjemně pastelovou grafikou nebo mechanikami založenými zejména na hraní karet pro vykonání akcí, ale také zráním/degradováním čaje samotného. Zkrátka ano, Tomáš Holek i v Čajové zahradě ukázal, že hry opravdu umí a tahle hra se nám opakovaně vracela a vrací na stůl. Velkou výhodou je i její přístupnost, protože ač se jedná o promyšlené střední euro, tak do partie proniknou i méně zkušení hráči.

Čajová magie v barevném hávu…

Je možné Čajové zahradě něco vytknout? Inu u nás po určitém počtu partií hra začala svádět k trochu podobným strategiím. A tak přišel čas na rozšíření obzorů a čajového pěstování. A protože tématem posledních let je i sólo mód, přináší rozšíření Puerh nejen nové herní možnosti, ale i právě možnost hrát si čajovku osamoceně.

Ač to na první pohled nemusí vypadat, tak Puerh je mnohem větší rozšíření, než byste čekali. V tematické podlouhlé krabičce, která ilustrací navazuje na základní krabici, najdete v zásadě vybavení dvojího druhu – jednak vše pro hru více hráčů v podobě nové desky, kousků puerhů, figurek dvořanů a pracovníků, ale i řady nových destiček sloužících pro nové akce. Zároveň dochází k doplnění původních herních zásob, jako třeba karet karavan či bonusů regionů v návaznosti na nové prvky. Druhou linií je pak vybavení pro sólo hraní v podobě desky a karet. Co mě trochu mrzí, to je fakt, že rozšíření přichází s pěkným vymodelovaným insertem s přehledným uložením a přihrádkami. Osobně mám raději, když ze základu i expanzí udělám jeden box. Ano, jde to, ale toho vyhozeného insertu je prostě škoda.

Dovolím si začít obráceně – u sóla. To se prostě hrozně povedlo. Když se jedná o sólovky, dávám osobně přednost spíš abstraktním skládačkám nebo větším příběhovkám/RPG titulům, ale tady jsem si prostě musel výzvu vyzkoušet. A z drtivé většiny dostal silně nařezáno, jinak se to napsat nedá. Automa je skvěle vytvořená. Možná je o něco komplexnější, respektive lehce složitější na obsluhu, ale zase naprosto fantasticky simuluje skutečného protihráče a vaše vítězství (v mém případě „minimalizace prohry“) vám nedá zadarmo, a to ani na té nejlehčí obtížnosti. Časově u hry v sólu strávíte okolo 60 min, ale dost intenzivního přemýšlení a taktizování, ve kterém není prostor pro chyby. I když jsem o kousek výše napsal, že může být automa složitější na obsluhu, tak své tvrzení musím trochu korigovat – zpočátku. Jakmile vám mechanika a ikony přejdou pod kůži, hra dostává pěkný spád. První hry jsem hrál nějakých 90 min, ale postupně moje partie nabíraly na plynulosti a dynamice. Ale tuhle část expanze samozřejmě využijete jen v případě hraní sólo režimu. Co ale ten zbytek?

Důležité je říct, že Puerh žádným způsobem nemění nebo nenarušuje koncept nebo akce celé hry. Naopak je rozšiřuje a doplňuje. Základem všeho je deska Šlechtického dvora, na které lze provádět dvě nové akce. Tou první je Trh s puerhy, což je mimochodem specifický čínský čaj z provincei Jün-nan zahrnující dodatečnou fermentaci, díky kteréžto akci mohou hráči nakupovat nové dílky puerhů, kdy vždy ze tří se skládají celé jednotlivé celky pro zisk bonusů a bodů. Puerhy pocitově nelze ignorovat, protože nejenže jejich dodatečné akce prostě během hry chcete využívat pro další porci kombení a řetězení, ale hlavně mohou přinést nezanedbatelný bodový zisk na konci hry, kdy se bodují vždy ucelené seskládané puerhy. Druhou možností hlavní akce je šlechtický dvůr, kdy hráč může umisťovat nové figurky dvořanů na nová pole sálů. To jednak dovoluje provést jejich akce, ale také přináší body ve fázi údržby dle převahy hráčů v jednotlivých sálech. Pocitově mi tahle nová akce přišla dominantnější ve větším počtu hráčů, kdy v jednotlivých sálech (protože jejich akce jsou poměrně silné) dochází k největšímu soupeření o místa. Důležitým prvkem, který expanze přináší je, v návaznosti na dvě nové akce, i rozšíření hráčských desek o jedno nové akční pole, za jehož použití je však třeba solidně zaplatit kombinací čajových lístků. To ale pořád není vše! Poslední částí desky šlechtického dvora je část císařských výnosů, které slouží jako veřejné úkoly pro zisk bodů – v momentě, kdy hráč splňuje podmínky, zabere si jedno z polí a zároveň dostane dalšího dvořana.

Nová deska, nové prvky, nové figurky…

Co musím říct je, že Puerh je na jedné straně velmi zábavné, povedené a do konceptu celé hry parádně mechanicky i tematicky zakomponované rozšíření, ale zároveň je třeba uvést, že posouvá komplexitu celé hry díky výběru nových možností a prvků o kousek dál a ze středně náročné euro hry dělá pocitově mnohem náročnější. Jednoduše řečeno už je toho v Čajové zahradě opravdu hodně a nelze vše jen tak uhlídat, kdy ale zároveň nemůžete žádný z nových prvků ignorovat, protože hra na ně (pocitově) klade poměrně velký důraz a třeba samotné puerhy nám z počátku dokázaly rozhodnout o vítězství.

Druhým prvkem, který jde ruku v ruce se zvýšenou komplexitou, je větší analytická paralýza, která se u nás při prvních partiích dostavovala. Ano, zažité strategie padají a hra dostává nový, svěží vítr a možnosti. A právě proto Puerh doslova miluji. Bez přehánění se totiž pro mě jedná o esenciální rozšíření, které dělá z dobré hry ještě lepší. Zároveň mi dává pocit, že se mi málokdy povede herně vytěžit maximum a motivuje do dalších partií a objevování, což je prostě pozitivní prvek.

Zkrátka když si zahrát Čajovou zahradu, tak už jedině s rozšířením Puerh!