Pohlednice

Užijete si cestu skrze malebnou Francii a pošlete svým blízkým pohlednice z nejkrásnějších míst?

Jsou hry, která hráčům už na první pohled vykouzlí letmý úsměv na tváři a svým ztvárněním či tématem je nechají unášet se na vlnách představivosti a prázdninové pohody. A přesně takovou hrou je titul skrývající se pod názvem Pohlednice vydavatelství asmodee, která hráče v rolích cyklistických výletníků pošle prozkoumat a objevit malebné regiony a zajímavosti přesladké Francie od Montmartru po slunné Nice, od bujabézy po Versailles. A ze všech míst se posílají nádherně ilustrované pohlednice celé rodině. Inu do sedel a vzhůru za dobrodružstvím.

Pohlednice je rodinná, středně náročná hra s přístupnými pravidly založená na hraní karet a sbírání sad za níž stojí dvojice Eric Dubus a Simon Kayne, kteří jí vytvořili pro 1-4 hráče od 10 let a s herní dobou okolo 30-45 min na jednu partii. Hráči se stávají cyklisty, kteří cestují napříč třinácti regiony Francie, sbírají známky, posílají pohlednice, táboří a sbírají dárkové předměty ve snaze získat nejvíce bodů.

Zpracování

Hned na úvod musím zmínit ilustrátorskou stránku této hry, za kterou stojí Crocotame. Právě díky ilustracím se hra může směle svým zpracováním porovnávat třeba s populárními Parky, a to zejména v případě více než 50 velkých karet pohlednic, na kterých najdete celou řadu ikonických míst, památek či jídel napříč francouzskými regiony. Navíc je v českém vydání obsažené rovnou i rozšíření Zázraky přírody plné výjevů francouzské fauny, které je příjemným zpestřením hry.

Kromě velkých karet pohlednic obsahuje hra celou řadu dalších, menších, karet zobrazujících itineráře cesty (zkrátka kudy by se měl hráč vydat), karty cestování určující akce či karty dárkové. Vše v příjemně provedených a hezky barevně odladěných ilustracích, které na stůl přinášejí skvělou atmosféru, ale zároveň nenarušují přehlednost či plynulou hratelnost.

Pro každého hráče je připravena sada figurky cyklisty, bodovacího žetonu a stanů pro kempování, ale i desky. Nutno podoknout, že ve speciálkách najdete ke hře speciální promo pack, který standees nahrazuje dřevěnými figurkami, které jsou opravdu skvělé.

Co nás při rozbalení překvapilo, to je až nečekaně velký herní plán zobrazující mapu Francie s významnými body, ale i místy na karty a bodovací stupnicí.

Provedení celé hry je opravdu moc hezké. Synapses Games se povedlo udržet svůj standard, ale díky ilustracím je celá hra ještě o stupínek výše. Zejména pohlednice, které celé hře daly jméno, by si zasloužily klidně zarámovat. Na stole hra vytváří pohodovou atmosféru, která úplně svádí k uvaření čaje či kakaa a užití si společné pohody u příjemného hraní.

Jak na to?

Cíl hry je jednoduchý – získat co nejvíce vítězných bodů. A ostatně ani její průběh není veskrze složitý, takže hra je jednoduše ideální na rodinné či pohodové hraní, i když i zkušenější hráči rychle zjistí, že hra nabízí až překvapivě dost strategických možností a plánování.

Na začátku hry se rozloží herní plán, na něj a k němu nabídky karet a každý hráč dostane desku hráče, na ní žetony stanů, počáteční pohlednici, karty cestování a jednu kartu itineráře, která určuje, které regiony by měl hráč navštívit, respektive ze kterých by měl poslat pohlednice pro vítězné body. Zároveň tahle karta určuje počáteční region hráče, do které postaví svou figurku.

Hráči se během střídají v tazích, během kterých musí vždy zahrát 3 karty cestování, které určují jejích herní možnosti a akce. Dle symbolu na kartě je pro hráče připravena možnost cestování (přesun mezi regiony) symbolem kola, zisk pohlednice z nabídky a utáboření se, kdy hráč na plán vyloží jeden svůj žeton stanu a obdrží příslušné bonusy. Zároveň lze pomocí karet cestování „lepit“ známky na pohlednice, protože pouze zaplněné pohlednice lze logicky odeslat a tím je splnit a získat body.

Ve chvíli, kdy jeden z hráčů odešle/splní čtveřici pohlednic, získá bonusový žeton, dokončí se kolo a počítají body, které jsou výsledkem součtu bodů udělených v průběhy hry a bodů za karty itineráře, neodeslané pohlednice, dárkové karty či bonusový žeton.

Hru si lze zahrát i sólo, kdy hrajete proti automatizovanému, ale poměrně chytrému protivníkovi, který má dávkovanou obtížnost a zvítězit nemusí být tak snadné a pohodové, jak se na první pohled zdá.

Dojmy

Příjemně pohodová, malebně líbivá a pravidlově krásně přístupná hra, která v sobě však skrývá možná až překvapivě vyšší vrstvu komplexity, než se na první pohled či přečtení pravidel zdá. Byť samozřejmě hodně záleží na tom, jak pohodově nebo vysoce kompetitivně přistoupíte k její hratelnosti.

Pohlednice v sobě skrývá veskrze minimalistická a přístupná pravidla a jednoduché tahy. Opravdu v pravidlech nečekejte žádné zádrhely ani komplikace a jejich naučení i vysvětlení je otázkou pár minut, a to i příležitostným hráčům. V zásadě se totiž jedná o pochopení centrálního mechanismu hraní karet a vykonávání akcí se sbíráním známek. Je to elegantně přístupné, hezké, jednoduché, ale přitom hra nabízí spoustu možností a nutnost docela komplexního strategického plánování a časování, pokud chcete z každého kola a tahu vytěžit maximum. Tím mě osobně hra velmi mile překvapila a přeskočila třeba výše zmíněné Parky, byť se jinak jedná v zásadě o hry ze stejné kategorie.

Velkou výhodou hry je její zpracování a přesah. Karty pohlednic jsou jednoduše nádherné a unášejí hráčskou představivost vstříc vzdálené krajině Francie a jejím krásám. Navíc pokud hrajete s dětmi, vždy si můžete o každém místě připravit třeba krátké povídání a ještě více tím prohloubit zážitek ze společně stráveného času.

Od hry neočekávejte – a docela logicky – žádnou krutou řež a soupeření. Sice místa na mapě lze zabírat a slouží pouze jednomu z hráčů, ale hra není vyloženě konfliktní a spíše působí odměňovácím, než nějakým zařezávacím dojmem. Byť tedy platí, že čím více hráčů, tím větší je na plánu mumraj a může dojít k pomyslnému střetu o některá místa. Zároveň je však dobré zmínit, že hra je krásně plynulá a s rychlými tahy, ať už hrajete ve dvou nebo třeba v plném počtu hráčů.

Co se mi docela líbí, to je možnost „čitelnosti“ hry do budoucna. Dle hraní ostatních a s ohledem na plnění pohlednic se dá dobře odhadovat, kdy by tak hra mohla končit a dle toho adekvátně volit tempo a herní rozhodnutí.

Ve hře není mnoho náhody, ale jedna, která mi chvílemi trochu vadila ano – itinerář vám poměrně jasně stanoví, které pohlednice je dobré plnit pro body. Jenže se může stát, že zrovna ta správná čísla vám do nabídky nedorazí. A vy nemáte možnost si přímo vybrat, nabídka je vždy omezená. A ve hře, kde je to bodově docela vyrovnané může každý bod hrát docela velký rozdíl. Tím ale neříkám, že se mi hra nelíbí. Naopak Pohlednice je moc příjemnou, přístupnou a graficky nesmírně povedenou hrou, u které si osobně krásně odpočinu při hraní, byť to neznamená, že mi hra dává něco zadarmo a nemusím u ní plánovat.

Pohlednice je rodinou hrou. Přístupným, malebně ztvárněným titulem, který však osloví i ostřílenější a zkušenější spoluhráče, protože ve své jednoduchosti nabízí dostatek plánování, možností pro strategii a velké znovuhratelnosti díky mnoha variabilním prvkům. Hra nabízí příjemné herní tempo a dynamiku, při které se neustále něco děje a všichni plánují své další putování prosluněnou Francií. Tak necháte se zlákat na tenhle cyklistický výlet?