Kinoboj

Připravte ty nejlepší filmy, uspokojte své diváky a ukažte, že právě vaše kino je to nejlepší ve městě!

Život majitele kina není lehký – každý divák má své náročné požadavky, neustále se honíte za novým vybavením a těmi nejlepšími bijáky a trháky a do toho musíte pečlivě plánovat, abyste byli lepší než konkurence, protože na malém městě se uživí jen ty nejlepší kina. Své vám o tom poví můj oblíbený český autor Michal Peichl ve své novince Kinoboj, kterou vydává BoardBros, a která na sebe už v názvu prozradí v podstatě vše, protože tím hlavním je tady souboj mezi majiteli jednotlivých kin o titul Nezávislé kino roku, který může získat jen ten nejlepší. A věřte mi, je lepší si na majitele zahrát, než muset řešit všechny problémy!

Kinoboj je karetní sbírací a draftovací hrou pro 1-5 nadšených mladých kinařů od 8 let s herní dobou okolo 20-30 min na jednu partii. Každý z hráčů se ujme jednoho z originálních městských knih a pomocí výběru karet projekcí a diváků se snaží naplnit ta nejvyšší očekávání a hlavně získat toužebné vítězné body vonící po popcornu.

Zpracování

Michal je sice známý i jako ilustrátor deskovek, ale zde své křeslo přenechal Danny Pavlovi a ujmul se pouze režijní stoličky. A sázka na tohle neokoukané jméno nebyla vůbec špatná, protože je graficky povedená, barevná a přitažlivá hra, kde se sice opakují jednotlivé ilustrace, ale osobně mi to nijak výrazně nevadí. Naopak oceňuji přehlednost, účelnost a praktickou stránku herních komponent, kterým vévodí pětice oboustranných desek kin, 65 půlených karet zábavy a karta cílů pro bodování, ale i speciální sada karet pro sólo a šikovný bodovací bloček.

Zajímavostí hry jsou titulní karty zábavy, rozdělené na dvě poloviny – diváky a projekce a ve chvíli, kdy je hráč vykládá do svého kina, musí se rozhodnout, kterou jejich stranu využije a cílem je samozřejmě vše umně kombinovat a vyvážit pro optimální přísun bodů. Jen tedy musím zmínit, že karty doporučuji obalit, protože jejich neustále zasouvání pod sebe mi osobně vždy rozhazovalo řadu a obalené karty byly, aspoň pro mě, lepší pro manipulaci. Možná je trochu škoda, že všechny „filmy“ mají stejnou ilustraci v závislosti na symbolu, ale docela to rozhodnutí i pro přehlednost chápu. Naopak oceňuji velmi pěkně udělanou ikonografii, kdy sice karty obsahují tři kategorie symbolů (filmy, vybavení, ostatní v podobě vstupenek a bodů), ale během prvních pár kol bylo vše absolutně jasné i úplným nováčkům.

Celkově je pak zpracování hry velmi příjemné, hezky barevné, svěží, originální a herně dokonale funkční.

Jak na to?

V zásadě se dá říct, že pravidlově je Kinoboj velmi jednoduchá hra založena na draftu a sbírání symbolů a kolekcí.

Na začátku hry dostane každý jednu desku kina a z karet se vytvoří nabídka o 3 kartách a centrální balíček. A může se do hry.

Hráči se střídají v tazích, kterých je přesně 12 na celou hru pro každého. Během tahu si hráč vybere jednu kartu z nabídky a vyloží jí do jedné ze čtyř řad svého kina, a to buď jako diváka vlevo nebo projekci vpravo, přičemž ve druhém případě platí, že se provede také efekt projekce, který dokáže hráči či hráčům povýšit kartu. Všechny karty totiž kromě dvou polovin mají ještě pruh/efekt povýšení karty s přidaným bonusem.

No to je v zásadě herně celé! Jakmile má každý dvanáct karet, hra končí a nastává bodování. Je to celé elegantně jednoduché. V čem tedy tkví herní koncept? V projekcích a divácích. Zatímco diváci chtějí vidět specifické filmy a s adekvátním vybavením jako lepší zvuk, 3D atd., tak karty projekcí vše tohle poskytují, roztroušení na jednotlivých kartách. Hráči tedy na jedné straně sbírají diváky, aby pro body uspokojily jejich potřeby, na straně druhé pak tyhle potřeby plní specifickými filmy a bonusovým „ provedením“.

Dojmy

Kinoboj už na první pohled působí jako přístupná menší hra, a ona jí i ve skutečnosti je, ale zároveň se jedná o koncepčně chytrou, zábavnou a ve všech ohledech povedneou draftovačku pro všechny hráče.

Velkou předností hry je její lehkost, ale také rychlost. Deklarovaných 20-30 min podle počtu hráčů překročíte jen skutečně v minimálním počtu případů a celá hra má od prvního tahu pěkný spád a dobrou dynamiku, která udržuje všechny kolem stolu v pozoru a u hry.

I když jsem opakovaně uvedl, že se jedná o lehkou, jednoduchou nebo malou hru, pravdou zůstává, že je toho v ní dost co vymyslet a prosté sbírání a kombinování symbolů je příjemně satisfakční a herně hezké. Hra je navržena pěkně vyváženě a v jejím žánru řekněme „dokonale“, zejména v tom ohledu, že její hratelnost a koncept nic nenarušuje, nepřekombinovává a nekomplikuje. Naopak si hra zachovává svůj pěkný tah na bránu.

Hra je pěkná na rodinné hraní, ale i třeba s kolegy, když nemáte tolik času a chcete si zahrát chytrou, ale přesto přístupnou hru třeba po práci. To je pro mě velké plus a nebál bych se si jednu kopii Kinoboje na všechny příležitosti nechat v kanceláři vždy po ruce.

Moc se mi líbí koncept dvojího využití karet a omezeného počtu tahů, kdy se každá karta stává dosti důležitou nejen při samotném výběru na draftu, ale i z hlediska jejího využití. Zdaleka totiž neuspokojíte všechny a je třeba najít optimální balanc mezi projekcemi a žádostivými diváky.

Interakce není ve hře mnoho, ale je dobré sledovat, na co se kdo na draftu zaměřuje a jaké karty chodí do hry.

Možné negativum by pro někoho mohl být fakt, že téma ve hře budete hledat docela špatně. Jasně, máte kino, plníte ho diváky a filmy, ale rychle sklouznete spíš k mechanickému kombinování a sbírání symbolů. To je ale daň za menší hru.

Celkově je Kinoboj velmi příjemnou a povedenou hrou, která v sobě kombinuje lehká a přístupná pravidla, ale zároveň docela pečlivé plánování při každém tahu, protože je třeba se zamyslet nad každým využitím omezených karetních zásob, kdy dvanáct tahů zdaleka není mnoho. Jedná se ale o hru, kterou si užijete opakovaně a budete se k jejímu hraní rádi vracet, kdy připomenutí pravidel je otázka okamžiku. Všechny klady dělají z Kinoboje příjemné menší překvapení, které plánuji nosit nejen po vánočních návštěvách.